přišel s investiční tezí, která si minimálně za kreativitu zaslouží jedničku s hvězdičkou. Detaily se zde čtenáři mohli dočíst již minulý týden v článku „Samořízená auta - zelená pro alkohol na silnicích a vzpruha pro akcie odvětví?“. Já bych téma nyní rád ještě trochu rozvinul. Dostaneme se tak nakonec k ještě hloupější otázce, než jakou jsem položil ve včerejším příspěvku.
Jedna hloupá otázka: Na co budou vlastně jezdit miliony elektromobilů? - https://t.co/SrFxPF8WQ2 pic.twitter.com/J8v7GQKVw9
Jádro uvedené teze je jednoduché: Auta se budou řídit sama, bude se tudíž více pít. A to jak před jízdou, tak za jízdy samotné. odhaduje, že dopad na růst spotřeby alkoholu bude znatelný (viz uvedený článek). A tato investiční teze evidentně nepřichází v době, kdy by si o ní již cvrlikali vrabci, či jiní opeřenci na střeše. Asi nejčastěji zmiňovanou sázkou na samořiditelnost je společnost NVIDIA, která vyvíjí a vyrábí řadu řídících systémů a udělátek. Z následujícího grafu je zřejmé, že návratnost této akcie je v posledním roce ohromující a příčinou budou bezesporu i sázky na autonomní auta:
Zdroj: Financial Times
Další podobnou sázkou může být společnost Delphi, jejíž návratnost již nedosahuje více než 160 %, ale stále se pohybuje na krásných téměř 50 %. U pivovaru Anheuser Busch vidíme obrázek značně rozdílný, protože akcie je ve ztrátě. je na tom o něco lépe, je na tom dost slušně. Celkově se ale zdá, že buď investoři ještě ohledně alkoholového potenciálu samořízených aut neprozřeli, nebo to s jeho odhadem kolegové z MS trochu přehnali.
Osobně si zatím nějaký masivní rozvoj totální samořiditelnosti (která by mimo jiné umožnila konzumaci alkoholu jako by se nikam nejelo), představit nedovedu. Ale dejme tomu, že bychom tam skutečně dospěli. Pak je skutečně namístě uvažovat o tom, že se změní značná část našeho života. Alkoholová teze může být z velké části finance fiction, ale MS trefně poukazuje na to, že celkový čas strávený v autech se pohybuje v miliardách hodin - viz následující graf, který tvrdí, že 600 miliard hodin v autě představuje díky samořiditelnost 380 miliard propitých hodin:
Samořiditelnost by tak měnila podstatnou část našeho dne a proč pak v našich úvahách končit u alkoholu? Co všechno budeme v autě i mimo něj dělat, protože jsme to doposud kvůli řízení dělat nemohli? V první řadě se asi nabízí ještě větší fascinace obrazovkami a monitory všeho druhu stahujících nás do světa, který považujeme za atraktivnější, než ten kolem nás. Budeme tedy možná ještě více lajkovat a hejtovat, sdílet, předvádět se a schovávat se za fikce, zatímco nás naše auta povezou k jinému monitoru.
A možností je více. Proč například nepropojit samořiditelnou tezi s možným uvolněním trhu s marihuanou pro „rekreační“ účely (o souvisejícím vývoji v Kanadě a marihuanových akciích jsem tu psal nedávno). Možná, že ve vzdálenější budoucnosti se nebude za jízdy pít, ale hlavně kouřit tráva. Ona filmová auta, z jejichž oken zní reggae a valí se z nich marihuanový kouř, by se pak stala realitou.
Včera jsem tu psal o jedné zdánlivě hloupé otázce „na co vlastně budou jezdit elektroauta“. Jsme možná nadšeni z toho, že jednou budou auta řídit za nás. Ale já si kladu v úvodu zmíněnou druhou hloupou otázku: Co vlastně budeme namísto řízení dělat? Nehovořím nyní o řidičích z povolání (kterých je minimálně u nás stejně nedostatek a je otázkou, nakolik jde o cyklický jev). Hovořím o tom, zda jsme již zvládli umění využití volného času. Tedy o tom, zda jednou nebudeme občas vzpomínat na dobu, když se v autech ještě řídívalo.