Na hyperkonkurenčním trhu to bývala předlužená firma s produktem, který měl daleko do kvality výrobků od tržních lídrů. Naděje na nějaký zásadní obrat v hospodaření a uspokojení akcionářů tak v tomto případě byly poměrně nedostatkovým zbožím. Přesto byly do značné míry naplněny. Ač tedy tento příběh není ani zdaleka u konce, dává naději všem, se kterými se trh a vlastní slabosti zrovna nepářou.
Řeč je o automobilce Fiat Chrysler, jejíž akcie dovedou investory povozit na mnohem adrenalinovější horské dráze než akcie řady konkurentů. Ale ti, kteří tuto jízdu vydrželi, se mohou za poslední rok a i delší období těšit více než zajímavé návratnosti. Ta vysoce převyšuje akcie společností jako , , , či :
Zdroj: FT
Po předchozím tříletém růstu se tržby automobilky v roce 2016 v podstatě nezměnily a pohybovaly se mírně nad 110 miliardami eur. Evidentně tak má zákazníkům na osách cena/kvalita hodně co nabídnout. Marže na úrovni provozního zisku se u Fiatu dokonce pohybuje nad 6 %, zatímco u to je nad 4 %, u Fordu na necelých 2 % a u je podobná jako u Italoameričana. O žádné béčko tedy nejde, ale jeho vrchní velitel Sergio Marchionne asi i přesto cítí, že nejlepší by pro firmu byl nějaký fůzně akviziční svazek s jinou velkou automobilkou. O jeho uzavření se občas snaží, zatím neúspěšně. A tyto snahy bezesporu přispívají ke značné volatilitě ceny akcie, která se v posledních dnech úplně utrhla ze řetězu.
Fiat Chrysler těží z klasiky a nepouští se do velkých nových akcí. Zaměřuje se tedy zejména na SUV (hlavně v USA) a také na své prémiové značky Alfa Romeo a Maserati. U nich si ale firma nedovolí jít proti proudu a i zde začala nabízet SUV. Podle mne dokazuje, že co se týče vzhledu, mají Italové stále co nabídnout:
Zdroj: Maserati
Samotný Fiat si se svými vlastními vozy tak dobře nevede (pro automobilku bohužel nejde o fiat auta – tedy auta s nuceným oběhem), severní Amerika dnes generuje 62 % celkových tržeb. Poslední čtvrtletní výsledky pak ukázaly, že dochází k významnému růstu provozní ziskovosti a to díky růstu prodejů aut s vyšší marží v Evropě, Africe a na Blízkém východě.
I Fiat, který doposud neinvestoval horentní sumy do nových technologií, ale evidentně cítí, že v odvětví probíhají revoluční změny. Nedávno bylo poměrně dost pozornosti věnováno oznámení automobilky Volvo, že již za několik let bude do všech svých vozů montovat elektromotory (což ale neznamená, že budou poháněny jen elektromotory). Fiat se nově chystá ke stejnému kroku a to u Maserati - tyto luxusní vozy by měly bez výjimky používat elektromotory již od roku 2019. K tomu se Fiat podle FT přidal k programu , který je zaměřen na rozvoj samořídících aut.
Je tu již řada let, co jsem tu o Fiatu psal. Tehdy šlo téměř o trosku, ale nyní je situace znatelně jiná. V roce 2012 byl Fiat s volným cash flow v záporu, v minulém roce mu už zbyla více než miliarda eur. Rozvaha je relativně silná. A pohled na ní ukazuje, že tato automobilka je jednou z mála výjimek z „bankovního“ trendu, který v odvětví již několik let jasně patrný. Z Fiatu se nestává napůl finanční instituce tak, jako u jeho konkurentů. Například Fordu narostly během posledních pěti let dlouhodobé pohledávky z 19 na 77 miliard dolarů (s mírnějším nárůstem dluhů). Fiat Chrysler se ale tomuto trendu vyhýbá. Pokud by pak firma dokázala dlouhodobě mírně navyšovat své volné cash flow z roku 2016, valuace ve výši 21 miliard eur se nezdá nijak našponovaná. Stále se tu ale asi hraje hlavně o ony vdavky zmíněné výše.