Válka na Blízkém východě způsobila největší narušení dodávek ropy v historii, uvedla dnes v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Očekává, že globální dodávky ropy v březnu klesnou o osm milionů barelů denně, zejména kvůli snížení dopravy v Hormuzském průlivu na minimum. Agentura také uvedla, že příjmy Ruska z vývozu ropy v únoru klesly nejníže od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022, vývoz proti lednu klesl o 410.000 barelů denně na 4,2 milionu barelů denně.
Země Perského zálivu v důsledku války snížily celkovou produkci ropy nejméně o deset milionů barelů denně, což představuje zhruba desetinu světové poptávky, uvedla IEA. Bez rychlého obnovení přepravních tras se ztráty budou dál zvyšovat, dodala agentura.
Americké a izraelské síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války klesla na minimum. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
"Obnovení těžby po uzavření vrtů potrvá týdny, v některých případech i měsíce, než se vrátí na úroveň před krizí, v závislosti na složitosti pole a na tom, kdy se do regionu vrátí pracovníci, vybavení a zdroje," uvedla IEA.
Agentura ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě, uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.
Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je drženo na základě vládních závazků, uvedla agentura Reuters.
"Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením," upozornila dnes IEA. "Konečný dopad konfliktu na trhy s ropou a plynem a na širší ekonomiku bude záviset nejen na intenzitě vojenských útoků a případných škodách na energetických aktivech, ale také, a to je zásadní, na délce trvání narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv," dodala agentura.
Narušení dopravy v regionu způsobilo prudký růst cen ropy, ty opakovaně překonaly psychologickou hranici 100 dolarů za barel a nadále se drží kolem 90 dolarů za barel. To představuje meziměsíční nárůst přibližně o 20 dolarů, dodala IEA.
Podle analýzy agentury DPA by dlouhodobě vyšší ceny ropy mohly pomoci Rusku. Moskva v rozpočtu na letošní rok počítá s průměrnou cenou barelu 59 dolarů. Protože ale na začátku roku ceny klesly pod tuto hodnotu, už plánovaný rozpočtový deficit se ještě zvětšil, uvedla DPA. Ceny kolem 100 dolarů za barel by ale mohly rozpočtu pomoci.
Vzhledem k válce na Blízkém východě Spojené státy zvažují také uvolnění sankcí. Rusko by tak mohlo opět prodávat výrazně více energií za výrazně vyšší ceny. V tuto chvíli země prodává s velkými slevami, například svým hlavním zákazníkům v Číně a v Indii, protože do mnoha jiných států kvůli sankcím dodávat nemůže.