Poslední čísla týkající se růstu eurozóny podle investora a ekonoma Gavyna Daviese ukončila „přehnané obavy z přicházející recese“, nicméně dlouhodobější výhled stále není povzbudivý. I tento pesimismus je podle Daviese přehnaný, protože přichází posun směrem k fiskální stimulaci ve třech velkých ekonomikách eurozóny a pozitivně by se měl projevit i opožděný efekt stimulace v Číně. Navíc došlo k velkému uvolnění finančních podmínek ve světové ekonomice a ke konci roku by se tak měl růst eurozóny zvýšit o celý procentní bod. Eurozóna může být nakonec rozhodujícím faktorem, který určí, kam se vydají trhy rizikových aktiv.
Modely společnosti Fulcrum ukazují, že současný růst eurozóny se pohybuje pouze kolem 0,6 % a její ekonomika zůstává brzdou globálního hospodářství. Tomu minulý rok výrazně pomohla Trumpova fiskální stimulace a nyní může dojít k něčemu podobnému v Evropě. Fiskální uvolnění zde ale nebude mít takový rozsah jako v USA, kde dosáhlo asi 1,2 % HDP. Davies odhaduje, že bude zhruba poloviční.
Přispěje k tomu Německo, které ohlásilo snížení daňové zátěže i zvýšení vládních výdajů a tyto kroky by měly zvýšit produkt přibližně o 0,8 %. Snížení daní slíbil pod tlakem žlutých vest i francouzský prezident Macron a jeho stimulační opatření by měla zvednout růst o 0,4 procentního bodu. A fiskální stimulaci plánuje i italská vláda ve výši odpovídající 0,5 % HDP.
Fiskální stimulace by ke konci letošního roku mohla zvednout růst eurozóny až o půl procentního bodu a podobně silný by mohl být opožděný efekt stimulace v Číně. odhaduje, že tato stimulace je ve srovnání s kroky podniknutými v roce 2016 asi třetinová. Více se zaměřuje na infrastrukturu a spotřebitelské výdaje namísto podpory úvěrového trhu. A banka tvrdí, že ke konci roku by se díky krokům čínské vlády mohl zvednout produkt eurozóny asi o 0,6 %. Pro mnohé přitom může být tento vývoj překvapivý, protože prozatím se čínská stimulace na evropském hospodářství neprojevovala.
Podle simulací mého kolegy Alberta D’Onofria se nyní růst eurozóny nachází asi 0,6 % pod úrovní, na které by měl být, s ohledem na to, jak silný je růst čínského hospodářství. „V případě Německa je tato mezera ještě větší a dosahuje 1,3 %,“ píše Davies. Dodává, že může jít o odraz negativních šoků, kterým eurozóna čelí. Nicméně investor se kloní k názoru banky a očekává, že růst eurozóny se již brzy zvedne.
Zdroj: Fulcrum AM, FT