Německo by mělo mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který dnes v parlamentu představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) chce, aby byl státní rozpočet vyrovnaný i v letech 2021 až 2023.
"Je to třetí rozpočet této vlády a stejně jako ty dva předtím je to solidní rozpočet, který nedělá žádné nové dluhy," zdůraznil dnes Scholz, podle něhož návrh pomůže spolkové republice, aby zvládla výzvy a možné krize budoucnosti.
Opozice, která má ve Spolkovém sněmu jasnou menšinu, a přijetí rozpočtu tedy nemá šanci zabránit, to tak ale nevidí. Podle Zelených nedává návrh dostatečnou odpověď na největší výzvu dneška, kterou jsou klimatické změny. Levice i svobodní demokraté (FDP) zase rozpočtu vyčítají z jejich pohledu nedostatečné investice.
Scholz a jeho spolustraníci takovou kritiku odmítají s tím, že do investic půjde v příštím roce i v letech následujících pokaždé 39,8 miliardy eur (přes bilion Kč). Zdůrazňují také, že výdaje na boj proti klimatickým změnám se zvýší, až se vláda 20. září dohodne na konkrétních opatřeních. Někteří politici mají za to, že kvůli těmto výdajům bude nutné, aby byl rozpočet deficitní, Scholz i Merkelová to ale odmítají.
Na rok 2020 počítá zatím rozpočet s příjmy i výdaji v rekordní výši 359,9 miliardy eur (9,2 bilionu Kč), což je o 3,5 miliardy eur více než letos. Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 148 miliardami eur.
Následuje ho ministerstvo obrany se 44,9 miliardy eur, což sice představuje nárůst o 1,7 miliardy, zároveň to ale ani zdaleka neodpovídá očekáváním Spojených států a některých dalších spojenců v rámci Severoatlantické aliance. Výsledkem omezeného nárůstu bude zřejmě to, že se výdaje na obranu v příštích letech stabilizují na úrovni kolem 1,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), místo aby rostly směrem ke dvouprocentnímu cíli NATO.
Německo má vyrovnané, nebo přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s "černou nulou" staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování nyní pokračuje i za ministra Scholze.
Rozpočty bez schodku byly v Německu v uplynulých letech možné mimo jiné díky velmi dobré situaci na pracovním trhu a rekordním daňovým příjmům. V květnu ale německá vláda oznámila, že bude mít kvůli zpomalování hospodářského růstu do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Udržení rozpočtové černé nuly tak může být stále složitější.