Nové technologické společnosti jsou často lákadlem pro čerstvé absolventy vysokých škol a univerzit. Někteří z nich například předpokládají, že pokud získají zkušenosti v tomto sektoru, vzroste jejich dlouhodobá produktivita a hodnota na pracovním trhu. A i kdyby se vytvořila nová technologická bublina a následně praskla, tyto zkušenosti a dovednosti budou stále použitelné jinde. Ekonomové Johan Hombert a Adrien Matray to považují za optimistickou alternativu, ale poukazují i na pesimističtější možnost. Tedy na to, že lidé sice v technologickém sektoru mohou rychle získat nové znalosti a dovednosti, ale kvůli prudkému rozvoji technologií bude hodnota tohoto kapitálu také rychle klesat. Jaký pohled je relevantnější?
Ekonomové konstatují, že nové technologie nám sice neumožňují dívat se do budoucnosti, ale určitou odpověď může nabídnout i minulost. Poukazují konkrétně na vývoj během technologické bubliny devadesátých let a zaměřují se na vývoj mezd a odměn francouzských IT odborníků během ní a po jejím prasknutí. Ve Francii šlo během technologického boomu konce devadesátých let asi 30 % lidí s vyšším vzděláním do sektoru informačních technologií. Ve srovnání s předchozím obdobím to byl téměř dvojnásobek. Když pak technologická bublina splaskla, situace se vrátila zpět k tomuto standardu.
Jaká byla dynamika mezd v tomto sektoru? Z následujícího grafu je zřejmé, že ti, kteří začali pracovat v IT sektoru, měli na počátku období v průměru o 5 % vyšší mzdy, což je v souladu s teorií, že v té době tu panoval nedostatek odborníků. Jenže situace se následně měnila. Nejdříve se mezera mezi lidmi pracujícími v IT sektoru a mimo něj uzavírala a po vyrovnání průměrných mezd se nůžky dokonce překlopily. V roce 2015 pak ti, kteří začali svou kariéru v IT sektoru, vydělávali o 7 % méně než druhá skupina.
Ekonomové poukazují na fakt, že výsledky by mohly být ovlivněny tím, že francouzské technologické firmy jsou obecně „nižší kvality“. Detailní analýza beroucí v úvahu tempo růstu jednotlivých firem ale ukazuje, že popsané chování mezd nesouvisí s tím, jak dobře si technologické firmy vedou. Otázkou je také to, zda prasknutí technologické bubliny nevytvořilo u zaměstnanců v IT sektoru „vítěze a poražené“ a zda popsaný průměr tudíž nemaskuje významné rozdíly v chování odměn. Ovšem i to ekonomové popírají s tím, že mzdy ve vyšších a nižších úrovních se chovají podobným způsobem jako průměr.
Popsaný jev je pak podle Homberta a Matraye pravděpodobně způsoben skutečně tím, že lidský kapitál získaný v technologickém sektoru „obvykle zastará rychleji, než je obvyklé, protože dochází k akceleraci technologických změn“. Takže pokud si někdo osvojil nové dovednosti a znalosti během technologického boomu, tyto dovednosti ztratily na hodnotě a to se následně projevilo na horším dlouhodobém vývoji odměn.
„Bubliny v jiných netechnologických sektorech podle studií snižují vzdělanost, protože lidé se namísto studia přesouvají k práci v těchto sektorech. To se následně projevuje negativně na dlouhodobém vývoji produktivity. Podle některých názorů by technologické bubliny tento efekt přinášet nemusely, protože by podporovaly akumulaci lidského kapitálu. Jenže důkazy bohužel hovoří jinou řečí a tento pohled nepodporují. Lidský kapitál získaný během technologického boomu totiž podle dat nemá delší trvání a dlouhodobější hodnotu. To neznamená, že technologický boom nezvyšuje celkovou produktivitu. Ale ti, kteří k němu přispívali, pak nejsou těmi, kteří z něj dlouhodobě těžili,“ uzavírají ekonomové.
Zdroj: VoxEU