Nedávno jsem si zběžně pročítal závěry jedné studie, která na základě experimentů tvrdila, že ženy si ve stresovějších podmínkách vedou hůře, než muži. Pokud jsou naopak podmínky klidnější, rozdíly nenajdeme. Mohli bychom to brát jako vysvětlení toho, proč je ve vedení firem méně žen, mají nižší ohodnocení, je jich méně v politice a podobně. Nebo bychom si mohli položit následující otázku: Nevytvořili jsme hlavně my muži svět, který je plný úplně zbytečného rizika a konfliktu? A následně se bijeme v hruď, že jsme to právě my, kdo v něm dokáže lépe operovat?
Ani zde si nedělám ambice tuto otázku nějak „objektivně“ rozlousknout. Já sám si myslím, že řada (nejen) ekonomických a finančních problémů by byla možná vyřešena tím, kdyby o nich rozhodovaly ženy. A že v podstatě platí ona teze „macho“ světa. Za pozoruhodné pak považuji to, že v podstatě ke stejnému záběru došli v – viz níže. Nejdříve se ale chci v této souvislosti věnovat studii „Children and Gender Inequality: Evidence From Denmark“.
Masivní penále za děti
Henrik Kleven a Camille Landais v oné analýze porovnávají to, jak děti mění profesionální dráhu mužů a žen. Studie je plná grafů a bez velkých úvodů se podívejme na ty, která jsem vybral. První dva ukazují, jak (i) první dítě ovlivňuje příjmy žen a mužů a (ii) jak ovlivňují jimi odpracovaný počet hodin:
Takže i v zemi, jako je Dánsko, po prvním dítěti příjmy žen prudce klesají (asi o 20 %), u mužů v podstatě žádný efekt pozorovatelný není. Ovšem u žen je dlouhodobý – v podstatě nikdy už se nedostanou tam, kde byly na počátku. Druhý graf ukazuje, že se na tom z části podílí právě počet odpracovaných hodin, ale zdaleka nejde o jedinou příčinu.
Následující obrázek porovnává příjmy žen, které nemají ani jedno dítě, s těmi, které děti mají. U první skupiny nepozorujeme žádný zlom v nastaveném trendu, druhá skupina opět čelí prudkému propadu s tím, že vytvořená mezera se nikdy neuzavře („penále“ za děti dosahuje 23 %).
Jak je tomu u mužů? Odpověď ukazuje následující graf, který nepotřebuje dodatečného komentáře (penále asi 1 %):
Poslední čtyři grafy se věnují dopadu konkrétního počtu dětí na příjmy mužů a žen. V podstatě vidíme, že s každým dalším dítětem klesají příjmy žen dlouhodobě o dalších cca 10 procentních bodů. Takže ženy se 4 dětmi vydělávají v době, kdy prvnímu je 20 let, asi o 40 % méně než před prvním porodem. U mužů nic ani náznakem podobného nepozorujeme:
Muži k dětem?
Výše uvedené by mohlo svádět k „řešení“ ve formě mnohem častějších taťkovských (tedy ne mateřských) dovolených. Pan Marek Herman, lektor osobního rozvoje a pedagog, nedávno na DVTV ovšem hovořil o tom, že muž na mateřskou dovolenou nepatří. Vazba dítěte na matku je totiž podle něj přirozená, na otce získaná a „není radno tu experimentovat“. Dítě prý například zpočátku vnímá mámu a sebe jako jednu bytost, proti tomu stojí „zbylý svět“. Pokud pak uděláme „z táty druhou mámu, dojde k tomu, co vidíme dnes: někteří lidé si myslí, že venkovní svět je tu pro jejich potřeby. Máme se vyvažovat, a ne se zaměňovat“.
Západní společnost pak podle odborníka má ohledně krátké péče matky o dítě „jako normu něco, co nefunguje“. A v neposlední řadě zazněl názor, že současný svět „je hodně ženský“ - přijímající, tolerantní, nevyžaduje plnění povinností, dává nekonečně mnoho práv“. Podle tohoto pohledu bychom ono masivní penále zobrazené v grafech taťkomamkami řešit určitě neměli. A nesedí ani ona moje teze o macho světě. O to první bych se vůbec nepřel, o to druhé trochu ano, i když argumenty pana Hermana také chápu.
Mozaika
To poslední, co bych čekal, je, že nějaký významný krok přijde od investiční banky. Jak jsem naznačil v úvodu, v došlo k zajímavému rozhodnutí: Na trh nepřivedou firmu, která nebude mít ve vedení ženy (tj., bez nich na námi provedené IPO zapomeňte). Důvodem má být to, že akcie takových společností si po IPO vedou lépe, než ty, jejichž představenstvo je pouze „macho“. Banka konkrétně hovořila o „diverzifikaci představenstva se zaměřením na ženy“. Ta podle její analýzy přináší v průměru 44% posílení ceny akcie po IPO, zatímco firmy v tomto smyslu nediverzifikované přinesly jen 13% zisky. Banka sama přitom sleduje naplnění cílů ohledně „diverzifikace“ svých zaměstnanců.
Byly to dnes takové střípkovité informace a myšlenky, ale pokud je dáme dohromady, přece jen se nám snad něco zajímavého vykresluje: Akciový trh oceňuje více žen ve vedení firem a všímají si toho i firmy samotné. Zároveň ženy čelí různým skleněným stropům a jedním z nejmasivnějších je možná onen diskont za děti. A minimálně podle pana Hermana je zároveň jejich role jako matky naprosto nezastupitelná.