Nadějný příběh, který „rozehrála“ evropská ekonomika na začátku roku, je pryč, i když jej budou ještě chvíli podporovat dobíhající měsíc dva stará data. S rozšířením koronaviru přichází reakce, které mění hospodářskou politiku i chování firem a spotřebitelů. Jestli ještě před několika málo týdny firmy uvažovaly, jak překlenou výpadek dodávek komponent z Asie, nyní už stojí před domácími (evropskými) důsledky v podobě komplikací v logistice, karantén zaměstnanců a někde i zavřených obchodů.
Otázkou, která je možná úplně nejdůležitější a vlastně na ni nejde ani odpovědět, je, jak moc se změní chování těchto firem a především spotřebitelů v reakci na současný vývoj. Ten totiž ovlivní i návrat do normálu, který nastane, až koronavirová vlna pomine. A jak ukázaly zkušenosti z posledních dvou recesí, negativní očekávání a s nimi spojená změna chování dokážou ekonomiku hodně zabrzdit i v dobrých časech.
Jestli jsou nějaká očekávání v tuto chvíli nad slunce jasná, tak to jsou ta, která mají finanční trhy. Ať už jde o poslední akciové výprodeje, indexy rizik nebo o vývoj úrokových a výnosových křivek. Trhy počítají s masivními ekonomickými důsledky koronaviru na světovou ekonomiku a čekají na silnou podporu ze strany centrálních bank v podobě snížení úrokových sazeb. Dokonce i od ECB, která si vlastně od poslední skutečné finanční krize žádný prostor ke snížení sazeb ani nevytvořila. Včera se proto rozhodla alespoň podpořit likviditu trhu tím, že do konce roku rozšířila svůj program nákupů dluhopisů o 120 mld. eur, a vedle toho i rozšířila svůj program půjček bankám. Je to samozřejmě likviditní vzpruha pro napjaté situace, ale sama o sobě k podpoře ekonomiky – jak ostatně ukazoval vývoj úvěrů v jednotlivých zemích eurozóny – stačit rozhodně nebude.
Takže je nejvyšší čas začít rozmýšlet fiskální stimuly ještě dříve, než se negativní očekávání začnou promítat do vývoje trhu práce. Může se totiž stát, že obnova spotřebitelské důvěry (nebo přesněji nákupů) poté, co koronavirus „odnese“ čas, bude běh na hodně dlouhou trať.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejška dál ztrácela půdu pod nohama a dostala se až do blízkosti 26,30 EUR/CZK. Rostoucí averze k riziku nepřeje ani této slušně úročené měně. I když vzhledem k tomu, jak hluboko poklesla úroková křivka odrážející velká očekávání od ČNB, je úrokový diferenciál už docela relativní záležitostí. Zajímavý byl včera i drobný nárůst výnosů na dluhopisovém trhu, který může naznačovat, že zahraničí se možná po trochách zbavuje i korunových dluhopisů. V každém případě současné klima na světových finančních trzích koruně nepřeje, a dokud se situace neuklidní, zůstane česká měna silně volatilní.
Zahraniční forex
V situaci, kdy řada lidí vyhlíží konec světa, se teprve jasně ukáže, která z měn je považována za bezpečný přístav. O tom, že to bude japonský yen či švýcarský frank, asi nikdo nepochyboval. Ještě před pár dny o něčem takovém fantazírovali i nadšenci držící bitcoin. Dnes už jim do řeči není, protože kurz bitcoinu vůči dolaru včera oslabil o 50 %…
Pojďme, ale k eurodolaru, jenž se včera ocitl pod tlakem ECB, která nedokázala vymyslet nic lepšího, než že objem kvantitativního uvolňování (nákupy dluhopisů) vynásobí šesti. Eurodolar sice reagoval negativně, avšak jeho ztráty byly relativně mírné a krátkodobé. Trhu je jasné, že palebná síla Fedu je aktuálně daleko vyšší (díky nominálně pozitivním sazbám) a tu se nebude bát použít.
Ropa
Panika na globálních akciových trzích doléhá také na ropný trh, který směřuje k nejhoršímu týdnu od vypuknutí války v Perském zálivu. Od pondělí odepsala ropa Brent již 28 %, přičemž jen včera to bylo procent sedm, což sesunulo cenu až do blízkosti 32 dolarů za barel. Zákaz vstupu do Spojených států pro občany většiny států Evropské unie představuje další prohloubení negativního poptávkového šoku a v podobném duchu působí drastické rozšiřování karanténních opatření v samotné Evropě.