Scott Gottlieb je lékař a odborník na zdravotní péči, který pracoval pro americkou vládu a nyní působí v American Enterprise Institute. Vox tvrdí, že je také autorem plánu na postupné znovuotevření amerického hospodářství. Vědec mimo jiné tvrdí, že současná pandemie je zlomovým bodem historie a pravděpodobně nedojde k tomu, že bychom se během krátkého časového období vrátili k dřívějšímu způsobu života. Změny povrchnější budou zahrnovat častější nošení roušek a méně časté podávání si rukou. Ale přijdou také změny hluboké včetně poklesu poptávky po turistických službách, cestování a podobně.
Gottlieb kvůli předpokládaným změnám hovoří o „ekonomice na 80 %“. Je totiž podle něj otázkou, zda podobné hluboké a dlouhodobé změny vůbec umožní návrat k dřívější ekonomické aktivitě. Pokus o otevření ekonomiky by pak podle něj měl nastat čtrnáct dní poté, co dojde k soustavnému poklesu počtu nově nakažených. To znamená, že pak mohou být uvolňovány restrikce na pohyb lidí venku a mohou být otevírány „určité firmy“. Některé restrikce by ale měly zůstat nadále v platnosti a v neposlední řadě musí být zajištěno, aby byly k dispozici potřebné kapacity v systému zdravotní péče.
Spojené státy by podle vědce také měly zvyšovat testovací kapacity, ale „posun ze 100 000 testů na jeden milion testů je jednodušší než posun z jednoho milionu na 1,5 milionu testů“. Pro opětovné otevírání ekonomiky je pak nutné mít kapacitu 2 – 3 miliony testů týdně, ale již nyní dochází k vyčerpání volných již existujících kapacit a je tak otázkou, jak rychle se podaří vybudovat nové. Gottlieb se domnívá, že k tomu těžko dojde do května, spíš do září, ale i to předpokládá, že nyní přijdou potřebné investice. Je tak podle jeho názoru pravděpodobné, že počet testů se bude ještě nějaký čas držet pod tím, co by z hlediska zdraví veřejnosti bylo optimální.
Gottlieb se domnívá, že nejslabším článkem výroby přístrojů a zařízení potřebných v systému zdravotní péče je dostatek materiálu. I kdyby totiž byly rychle vybudovány dostatečné výrobní kapacity, například pro roušky N95, tak hlavní materiálový vstup pro jejich výrobu se musí získat v zahraničí. Otázkou pak podle něj je, jak moc využívat moderní technologie při sledování a prevenci nákazy. Domnívá se, že je například možné posílat lidem, kteří by měli být doma v karanténě, SMS zprávy, které by se ptaly, zda jsou skutečně doma. Popřípadě by lidé v karanténě museli mít do mobilního telefonu nahranou aplikaci, která by sledovala, zda se skutečně drží doma. Gottlieb nicméně varuje, že podobná opatření nesmí mít takový rozsah zásahu do soukromí, aby nakonec neměla kontraproduktivní efekt. Ten by se projevil například tím, že by se lidé nedávali vůbec testovat.
Vědec poukazuje na Massachusetts, kde lidé, u kterých je potvrzena nákaza koronavirem, jsou tázáni, s kým se setkali a tito další lidé jsou také požádáni o to, aby prošli testem. Popřípadě aby zůstali v karanténě v závislosti na tom, jak dlouho byli s nakaženým a na dalších faktorech, která zvyšují riziko nákazy. Spojené státy ale podle vědce nemají kapacitu něco takového dělat v širokém měřítku i proto, že jejich systém zdravotní péče je značně podinvestován. Technologie mohou pomoci, ale vždy to nakonec budou dělat lidé.“
Uvolňování restrikcí bude v USA probíhat pravděpodobně tak, že nejdříve bude povolen volný pohyb, ale v rouškách. Některým společnostem bude povoleno znovu otevřít provozy, ale za určitých podmínek týkajících se zejména potřebného vzájemného odstupu od ostatních. Půjde o omezení vzájemné interakce s tím, že zároveň je snaha dosáhnout opět běžné ekonomické aktivity. Podle vědce se pak nedá doufat, že by do konce roku byla k dispozici vakcína. Na ni možná bude třeba počkat několik let.
Zdroj: Vox