Evropská centrální banka (ECB) zváží, zda následovat příklad amerického Fedu a zavázat se na určité období k přestřelování inflační cíle, aby se tak vytvořila prostor k jeho podstřelování. Centrální banka eurozóny to uvedla ve vůbec prvním takovém sdělení.
„Širší debata…se dnes vede o tom, zda by se centrální banky měla zavázat k tomu připravovat se explicitně na minutí inflace, když už nějaký čas pod svými inflačními cíli strávily,“ uvedl prezidentka Lagardeová podle Financial Times. Užitečnost takovéhoto přístupu by měla ECB prozkoumat, a to v rámci své strategické revize, sdělila také.
Pro Fed jde přitom o relativně nový obrat ve strategii, který jeho předseda Jay Powell oznámil v srpnu. Fed tak bude akceptovat, že inflace by po určité období mohla přestřelovat jeho 2% inflační cíl poté, co na něj nějaký čas nedosahovala. To znamená, že Fed bude úrokové sazby zvyšovat s menší pravděpodobností.
Analytici se domnívají, že ECB i jiné centrální banky jsou kvůli tomuto holubičímu krok pod tlakem, aby učinily to samé. Jinak by jim mohlo hrozit, že budou považovány za instituce s méně podpůrným přístupem ve své měnové politice. „Bude-li spolehlivá, mohla by tato strategie posílit kapacity měnové politiky ke stabilizaci ekonomiky, když jí bude hrozit nižší pásmo,“ uvedl také. „Je tomu tak proto, že příslib přestřelování inflace zvyšuje inflační očekávání a tedy snižuje reálné úrokové sazby,“ uvedla také.
ECB od roku 2003 cíluje inflaci na úroveň „pod, ale blízko 2 %“. V současnosti jí ale dělá větší starosti spíše nedostatečný růst cenové hladiny. „V současném prostředí nižší inflace jsou obavy, se kterými se potýkáme, jiné (než v roce 2003, a toto je potřeba zachytit v našem inflačním cíli,“ sdělila Lagardeová podle CNBC.
Roční inflace v eurozóně dosahovala mezi lety 1999 až 2008 v průměru 2,3 %. Od roku 2008, kdy udeřila finanční krize, činila v průměru jenom 1,2 %, a to až do konce roku 2019.
„Skutečnost, že Fed chce zvyšovat inflaci, vnímá mnoho lidí kontraintuitivně,“ uvedl v srpnu Powell. „Inflace, která je neustále hodně nízká, může vytvářet závažná rizika pro ekonomiku,“ dodal.
A nízké inflace se obávají také evropští činitelé. ECB nyní odhaduje, že růst spotřebitelských cen letos v eurozóně dosáhne 0,3 procenta. Rychlý odhad indexu spotřebitelských cen na srpen vyšel však na záporných -0,2 % oproti růstu o 0,4 v červenci a Lagardeová v pondělí v projevu k europoslancům upozornila, že budoucí data by mohla poukázat na další deflaci.
Tu centrální bankéři pozorně sledují, protože by mohla předcházet finanční krizi. Ve zdravé ekonomice mají ceny sklon pozvolna růst, nikoli klesat.
ECB zahájila revizi současné strategie letos v lednu, v březnu ji ale přerušil koronavirus. Práce na nové strategii centrální banka obnovila teprve před nedávnem a podle listu Financial Times se nečeká, že bude hotová dříve než v září příštího roku.
Zdroje: FT, CNBC, ČTK