Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem protlačila Sněmovnou rozpočet pro rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Stalo se tak nejprve díky ustoupení KSČM prohlasováním škrtů k rozpočtu ministerstva obrany v rozsahu 10 miliard korun a následné rétorice o tom, že s příštím rokem bude ministerstvu tato částka do rozpočtu vrácena. Kroky mají zažehnat i naplnění dřívějších prohlášení: ministra obrany o tom, že rezignuje, pokud na tyto škrty dojde a koaličního partnera ČSSD, že rozpočet nepodpoří, pokud bude se škrty komunistům ustoupeno. My se ale s hlavním ekonomem Patria Finance Janem Burešem teď podíváme na ekonomickou stránku rozpočtu a jeho kvalitu v této rovině. „Ke schválenému rozpočtu mám dvě zásadní výtky,“ říká Jan Bureš.
Marginálie v centru pozornosti
„Přijde mi, že se finální debata zbytečně stočila k otázce obrany a rozpočtu obrany, který tak jako tak ve výsledku nebude zasažen,“ říká Jan Bureš. Má však především dvě zásadnější a vážnější výtky.
Rozpočet není kompletní a na realistickém základě
„Dnes schválený rozpočet není kompletní a není posazen na realistickém základě. Není tam ani zmínka o chystané daňové změně. Pokud ta bude platit ve stávající známe variantě, tak se bavíme o reálném schodku někde kolem 450 miliard korun,“ upozorňuje Bureš.
„Druhou poznámkou je ta, že rozpočet je postaven na odhadu růstu české ekonomiky pro rok 2021 na úrovni 3,9% tempa. To není realistické. My pracujeme s výhledem růstu 1,9 procenta,“ upozorňuje dále Bureš. Máme zde tedy druhý faktor, který směřuje k nenaplnění rozpočtových příjmů a tlak na vyšší schodek.
Cesta přes nižší daně a ještě dočasně není efektivní
Druhou rovinou, ve které se ekonom Jan Bureš proti dnes Sněmovnou schválené podobě rozpočtu 2021 ohrazuje, je cesta přes snížení daní a to ještě po dočasnou dobu.
„Je mimořádná situace a jí odpovídá expanzívní rozpočet. Ten je ale výrazně expanzívní skrze nižší daně a to není šťastné řešení. Odezva přes daně je těžko řiditelná obecně, nemusí se promítnout do poptávky. Pokud už ano, ve spojení s očekávanou dočasností daňových úprav to, k čemu reálně povedou, bude o to víc rozkolísání poptávky. Odpovídající fiskální expanzí by daleko více byl směr přes vyšší investiční výdaje státu, které prostupují přímo do ekonomiky a také tam při následném utlumování není tak bolestné procitnutí, jako opětovné zvýšení daní. Navíc taková cesta otevírá prostor pro sekundární benefity, například se může zvyšovat produkční kapacita,“ uzavírá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozpočet padesáti šesti poslanců
Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení rozpočtu ministerstva obrany odmítala.
Pokud by Sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by od ledna rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle letošního rozpočtu se schodkem 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před provizoriem varovala a ještě dnes v úvodu apelovala na poslance, aby provizorium nedopustili.
V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba 13 miliard korun. Při hlasování o pozměňovacích návrzích přidali peníze na podporu živého umění, sociální služby, Horskou službu, hasičům a policii. Absolvovali víc než 130 hlasování.
Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí.