Utažený trh práce, vysoká jádrová inflace, uvolněná fiskální politika i slabší kurz koruny tvoří společně faktory, které přimějí členy bankovní rady České národní banky, aby po zářijovém utažení o 75 bazických bodů na svém jednání příští týden opět rozhodovali mezi zvýšením hlavní sazby o 50 či 75 bazických bodů, uvedl viceguvernér Tomáš Nidetzký.
Nidetzký v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že ačkoli globální nákladové cenové šoky dříve či později odezní, domácí inflační tlaky si vyžádají ze strany ČNB ostřejší postup, takže úrokové sazby by mohly dosáhnout neutrální úrovně v rozmezí 2,5% až 3,0% už na prosincovém nebo únorovém měnovém zasedání.
To by znamenalo zvýšení hlavní dvoutýdenní repo sazby o dalších 100 až 150 bazických bodů ze současných 1,50%. Na minulém měnovém zasedání 30.září bankovní rada rozhodla o překvapivě razantním utažení hlavní sazby o 75 bazických bodů, zatímco na předchozích dvou zasedáních v létě ji zvedla vždy o standardních 25 bazických bodů.
"Určitě to nebude standardní 'hike'," řekl Nidetzký. "Myslím, že nyní v listopadu bude ta debata stejná (jako v září), buď 50, nebo 75 bazických bodů."
"Pokud se nestane nic zásadního, budeme směřovat k neutrálním úrokovým sazbám 2,5-3,0%. Teď nedokážu říci, zda to bude už koncem letošního roku nebo začátkem roku příštího."
Bankovní rada bude na nadcházejícím zasedání 4. listopadu debatovat o nové inflační prognóze a Nidetzký řekl, že má pocit, že by rada mohla být i při zvýšení o tři čtvrtě procentního bodu stále o něco opatrnější, než bude doporučení měnové sekce.
"Myslím, že s cílem vyslat signál k ukotvení inflačních očekávání to doporučení (měnové sekce pro listopad) může být více než 75," řekl.
Meziroční spotřebitelská inflace v září zrychlila na 4,9 %, vysoko nad horní hranici cílového pásma centrální banky i nad 3,2 % očekávaných v její prognóze. Ukazatel jádrové inflace dosáhl ještě vyšší hodnoty, a sice 5,8 %.
ČNB v červnu spolu s Maďarskou národní bankou jako jedna z prvních zahájila cyklus utahování měnové politiky, posléze následovaly také centrální banky Polska, Rumunska, Norska, Islandu či Jižní Koreje.
Nidetzký řekl, že aktualizovaná prognóza pravděpodobně vykreslí do budoucna obrázek vyšší inflace a pomalejšího růstu, a to i kvůli uzavírkám výroby v automobilovém sektoru z důvodu výpadků dodávek čipů. Stávající prognóza počítá s růstem HDP o 3,5 % v letošním a o 4,1 % v příštím roce. Nová vlna případů nákazy covidem-19 by podle něj už neměla mít na ekonomiku významný dopad.
Inflace se bude do konce roku pohybovat kolem 6 % a na těchto úrovních se udrží i v lednu, kdy se do indexů promítnou nárůsty regulovaných cen, uvedl viceguvernér. "Potom se postupně inflace začne snižovat - pravděpodobně se do cen propíše to, že samotní spotřebitelé dají trhu zpětnou vazbu a postupně se začnou uklidňovat i dodavatelsko-odběratelské problémy," řekl Nidetzký s tím, že protiinflačně poté začne působit také přísnější měnová politika ČNB.
"Myslím, že v nové prognóze budeme opět snižovat výhled růstu pro letošní rok. Také aktivita očekávaná v budoucnu bude nižší - na rozdíl od inflace," uvedl Nidetzký. "Pokud se podaří inflaci dostat v druhé polovině příštího roku do cílového pásma, tak to bude velký úspěch."
Koruna za nás práci neudělá
Koruna v posledních týdnech už nedokázala těžit z prohlubujícího se rozdílu mezi úrokovými sazbami ČNB a Evropské centrální banky a v úterý zapsala čerstvé tříměsíční minimum na 25,748 za euro.
Nidetzký řekl, že díky úrokovému diferenciálu, který ČNB vytvořila přísnější politikou ve srovnání s okolními centrálními bankami, nejsou ztráty koruny tak prudké jako například oslabení forintu nebo zlotého. Očekává nicméně, že měny regionu zůstanou nadále pod tlakem mimo jiné kvůli očekávanému zahájení zpřísňování měnové politiky amerického Fedu, kdy se zájem investorů se přesune do dolaru. Tento sentiment se podle něj už nyní promítá do kurzu koruny.
"Neočekávám, že by koruna něco odpracovala za nás, a to samozřejmě podle mě bude zohledněno i v nové prognóze a bude to mít samozřejmě i nějaký dopad do trajektorie našich úrokových sazeb," řekl Nidetzký v rozhovoru.
Viceguvernér dále uvedl, že k inflačním tlakům přispívá také stále uvolněná fiskální politika. Dodal, že nová vláda i přes možnou snahu nebude schopna realizovat významná fiskální opatření dříve než v roce 2023 s novým rozpočtem.
Zdroj: Reuters