Zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) bylo nutné, aby centrální banka ukázala, že působí na cenovou stabilitu a že zvýšená inflace nepotrvá i nadále, uvedl člen bankovní rady Tomáš Holub v dnešním vydání časopisu Euro.
Centrální banka na konci září překvapila trhy utažením hlavní sazby o 75 bazických bodů, nejrazantnějším od roku 1997. Hlavní dvoutýdenní repo sazba tak vzrostla na 1,50 % a ČNB uvedla, že bude ve zvyšování sazeb pokračovat.
„Z mého pohledu zvýšení sazeb nutné bylo. Nejde jen o dovezenou inflaci, ale i o celkovou domácí makroekonomickou situaci včetně přehřátého trhu práce a nemovitostí,“ uvedl Holub podle přepisu rozhovoru na webu ČNB. "Dáváme tím najevo, že takto vysoká inflace tu nebude na věčné časy, protože to by motivovalo lidi k rychlému utrácení. Snažíme se tím ovlivnit budoucí inflační očekávání."
Centrální banka „musí jednat, aby všichni věděli, že nedopustíme další růst a že se inflace vrátí ke dvěma procentům. Potřebujeme, aby se lidé s tímto vědomím začali chovat jinak,“ uvedl Holub s tím, že náklady na vyrovnávání inflace jsou pak mnohem nižší, než když lidé stále čekají, že ceny dál porostou.
Centrální banka podle Holuba také vezme do úvahy kroky, které by mohla podniknout nová vláda, vzešla z parlamentních voleb 8 a 9 října. Vznikající koaliční vláda chce podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Návrh rozpočtu končící vlády Andreje Babiše (ANO), který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří.
"Neměla by určitě nastat situace, že dojde k nějaké zásadní fiskální konsolidaci a přitom se bude dál zpřísňovat měnová politika nějakým větším tempem, což by ekonomiku zadusilo. To samozřejmě není v zájmu nikoho," uvedl Holub. Pokud nová vláda skutečně bude fiskálně ambicióznější, "může se stát, že budeme sazby zvyšovat pozvolněji", dodal také.
Zdroje: Reuters, ČNB