Vhodná doba pro zvyšování úrokových sazeb zpět k normální úrovni dosud nenastala, neboť tento proces může ohrozit křehké ekonomické oživení, uvedli členové bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek a Aleš Michl ve středečním tisku. Jejich kolega z bankovní rady Vojtěch Benda v jiném článku uvedl, že úrokové sazby je třeba zvyšovat "poměrně svižně". Podle guvernéra Jiřího Rusnoka se centrální banka snaží zabránit mzdově-cenové spirále, tedy situaci, kdy se růst mzdových nákladů doplňuje s růstem cen.
ČNB na konci září šokovala trhy nejvýraznějším utažením sazeb od roku 1997 s tím, že další zvyšování bude následovat, aby zabránila ukotvení vysokých inflačních očekávání mezi domácnostmi i podniky.
"Pro stabilizaci inflačních očekávání je potřeba především vysvětlovat, že je dočasně vyvolána nákladovým šokem, který odezní, až se ve světové ekonomice normalizují obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli," uvedli podle agentury Reuters Dědek a Michl v článku pro MF Dnes. "Netvrdíme, že úrokové sazby mají zůstat nízko napořád. Doba na jejich zvyšování k normálu ale podle nás ještě nenastala," dodali.
Podle Vojtěcha Bendy je ale úrokové sazby v Česku třeba zvyšovat "poměrně svižně". "Normální stav by (...) měl být takový, že výnosy z úspor alespoň pokrývají inflaci nebo vedou k mírnému zhodnocení. I přes nedávné zvýšení sazeb tam zdaleka ještě nejsme. A v této fázi, jak ukazuje i poslední, zářijové číslo inflace 4,9 procenta, je třeba zvyšovat úrokové sazby poměrně svižně," napsal ve společném článku s poradcem Jakubem Matějů pro deník Právo, který ČNB dnes zveřejnila na svém webu.
"Vyšší úrokové sazby mají potenciál zbrzdit další růst cen bydlení s tím, jak trochu znevýhodní nákupy bytů „na investici“, které doposud šroubovaly ceny nemovitostí do výšky," uvedli také oba autoři.
Zdroj: Prezentace Jiřího Rusnoka pro HSBC Global Emerging Markets Forum, web ČNB
Guvernér Jiří Rusnok v dnes zveřejněné prezentaci pro HSBC Global Emerging Markets Forum uvedl, že ČNB musí brát v úvahu, že se nachází v jiné situaci než eurozóna. Centrální banka se soustředí na potlačení sekundárních inflačních tlaků a pokusí se zamezit inflační spirále. Jednat přitom hodlá způsobem orientovaným do budoucna, aby udržela inflační očekávání zakotvená na inflačním cíli a zachovala důvěryhodnost tohoto cíle i svojí měnové politiky.
Od červnového zasedání, kdy ČNB zahájila cyklus utahování měnové politiky, Dědek i Michl vždy hlasovali jako jediní v bankovní radě pro ponechání sazeb beze změny. Zbylých pět členů rady hlasovalo v září pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
Bankovní rada podle záznamu také v předvolebním období na konci září krátce diskutovala o fiskální, tedy rozpočtové politice vlády dosavadního premiéra Andreje Babiše. Vojtěch Benda uvedl, že rozpínavá fiskální politika v období očekávaného růstu HDP přes čtyři procenta v příštím roce nemá opodstatnění. Také člen rady Tomáš Holub zmínil, že žádná zásadní fiskální konsolidace zatím není na obzoru a její případné představení novou vládou zřejmě ovlivní až makroekonomický vývoj v roce 2023
Zdroje: Reuters, ČNB, ČTK