Lídři zemí G20 se na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze "podstatně snížit emise" nahradil nakonec závazek snižovat emise "co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem". Účastníci také jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. Na úrovni OECD ji už schválila Česká republika.
Politici si stanovili, že do konce letošního roku úplně ukončí financování projektů uhelných elektráren v zahraničí. O výrobě energie z uhlí v jednotlivých zemích a jejím postupném utlumování není v závěrech zmínka, což lze podle agentury AP považovat za vítězství zemí jako jsou Indie a Čína, které jsou na uhlí energeticky závislé.
Stejně tak v dokumentech chybí konkrétní termín, do kdy je třeba emise skleníkových plynů podstatně snížit. Klimatologové hovoří o tom, že pokud nemá oteplování překročit hranici 1,5 stupně, je třeba emise stlačit téměř k nule do roku 2050.
Italský premiér Mario Draghi označil dvoudenní summit G20 za úspěšný a novinářům řekl, že se skupině podařilo dosáhnout významného pokroku v boji proti rostoucí hrozbě globálního oteplování. Odmítl kritiku klimatických aktivistů, že G20 nezašla dost daleko.
Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že se skupině podařilo v Římě dosáhnout "hmatatelných" výsledků v oblasti klimatu, ale také pandemie a ekonomiky. Vyjádřil však zklamání nad nedostatečnými závazky Ruska a Číny v oblasti boje proti globálnímu oteplování.
Trochu jiný názor ale vyjádřil generální tajemník OSN Antonio Guterres. Ten prohlásil, že římský summit nepřinesl vše, v co doufal. "Odjíždím z Říma s nenaplněnými nadějemi - ale alespoň nejsou pohřbeny," uvedl na twitteru.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G20 představuje v boji s globálním oteplováním klíčový prvek, protože tyto státy vypouštějí do ovzduší více než tři čtvrtiny celkových emisí. Vyjednavači proto pracovali celou noc na tom, aby se v závěrech schůzky objevil konkrétnější slib opatření pro jejich snižování. Nakonec se však potvrdil odhad komentátorů, kteří předpokládali, že se země na společných závazcích neshodnou nebo budou formulovány vágně.
O závazcích na snižování emisí je v komuniké řeč jen s odkazem na plány jednotlivých zemí. Ty podle G20 mají mít ambicióznější podobu, "pokud to bude nutné". "Boj proti změně klimatu je klíčovou výzvou naší doby... Buď budeme jednat teď, popereme se s náklady a úspěšně posuneme naše hospodářství na udržitelnější kolej nebo se opozdíme, zaplatíme mnohem vyšší cenou a budeme riskovat, že neuspějeme," řekl v neděli premiérům šéf vlády hostitelské země Mario Draghi.
Sobotní témata: Zdravotní a ekonomická krize
Účastníci summitu v Římě již v sobotu jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel považuje za morálně nepřijatelné. Zatímco ve většině vyspělých zemí je naočkovaných přes 70 procent lidí nebo o něco méně, některé chudé země zvládly naočkovat pouze několik procent svých obyvatel. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) je, aby do konce tohoto roku bylo plně naočkováno 40 procent všech obyvatel planety.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něho je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své covidové vakcíny.
Na minimální dani se už začátkem října dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nyní ji následovala i skupina G20. Nadnárodní podniky mají podle dohody od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně.
Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny. Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou.
Jednání nad rámec: Merkelová postupně předává úřad
Šéfové států a vlád cestu do Říma využili i k jednáním nad rámec summitu G20. Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Biden se rovněž sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejím pravděpodobným nástupcem na postu šéfa spolkové vlády Olafem Scholzem. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Bílého domu prezident zdůraznil, že je důležité "zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům".