Roboti se rychle stávají nedílnou součástí výrobního procesu ve vyspělých i rozvíjejících se zemích. Timothy DeStefano a Jonathan Timmis na stránkách VoxEU popisují výsledky své analýzy zaměřené na jeden doposud opomíjený aspekt tohoto procesu – vztah mezi automatizací a robotizací na straně jedné a kvalitou výroby a exportů na straně druhé.
Studií zaměřených na roboty byla zpracována celá řada, většina z nich se ale orientuje na témata, jako je např. dopad automatizace na trh práce. Jak bylo zmíněno, ekonomové si ale dali za cíl zjistit, zda robotizace nějak ovlivňuje zahraniční obchod a konkrétně kvalitu exportů. Poukazují totiž na to, že roboti jsou obvykle používáni tam, kde se neustále opakuje nějaký pracovní úkon. Ten jsou schopni činit s konstantní mírou přesnosti. Jde například o sváření, výrobu malých elektronických součástek či řezání kovových součástí.
Některé tyto činnosti vyžadují extrémní přesnost – například řezání laserem probíhá s přesností na 0,01 milimetru. Pokud jsou tak v podobných činnostech lidé nahrazeni stroji, může dojít k eliminaci chyb a zvýšení kvality výrobků. K tomu ekonomové dodávají, že roboti jsou ve výrobě stále více využíváni nejen ve vyspělých zemích, ale i v rozvíjejících se ekonomikách, a míra penetrace ve druhé skupině se postupně přibližuje té první.
Ekonomové pak na základě své analýzy tvrdí, že vyšší míra používání robotů skutečně zvyšuje kvalitu exportů. Konkrétně by 10% růst počtu robotů měl v průměru zvyšovat kvalitu o 1,2 %. Nejsilnější je tento efekt právě v rozvíjejících se zemích, kde zisk na kvalitě dosahuje 2,7 %. Podle ekonomů se to dá ale vysvětlit tím, že ve vyspělých zemích jsou roboti používáni již delší dobu a efekt zvyšování kvality tu proto již do značné míry proběhl.
Určitý rozdíl pak lze vysledovat mezi typem robota na straně jedné a posunem v kvalitě produkce na straně druhé. V rozvíjejících se ekonomikách totiž ke zvýšení kvality přispívají zejména roboti jednodušší, zatímco ve vyspělých zemích sofistikovanější automatizace. Příkladem má být zmíněné řezání kovových součástek – v rozvíjejících se zemích má podle analýzy větší efekt rozšiřování strojů s mechanickým zařízením, zatímco ve vyspělých již roboti s laserem.
Efekt zvyšování kvality je pak také silnější u produktů, které před automatizací svou kvalitou výrazněji zaostávaly za standardem. Což je také v souladu s tím, že robotizace má na kvalitu vyšší dopad v rozvíjejících se zemích, protože zde podle ekonomů obecně nacházíme výrobu s nižší kvalitou. Automatizace tak pro ně může být nástrojem, který jim pomůže rychleji dosáhnout na „vyšší laťku globálního výrobního řetězce“.
Na závěr ekonomové dodávají, že neexistuje žádné univerzální řešení, které by zajistilo vyšší rozšíření nových technologií v dané zemi. Už proto, že každá země má jiný přístup k různým výrobním faktorům a celkové podmínky. Nemusí tak být namístě politika, která podporuje jen ty nejmodernější technologie. A vyloženě kontraproduktivní pak je protekcionismus, který obecně brání rozšiřování všech technologií.
Zdroj: VoxEU