Země Evropské unie budou mít možnost v rámci antimonopolních pravidel finančně podporovat klimaticky šetrné technologie. Evropská komise (EK) dnes zveřejnila úpravy regulace státní podpory na unijním trhu, která má podle Bruselu mimo jiné zvýhodnit čisté zdroje energie na úkor fosilních paliv. Státy budou rovněž moci financovat výrobu polovodičů, jejichž nedostatek má teď nepříznivé dopady například na automobilky. Komise také prodloužila uvolnění dosavadních pravidel, které členským zemím dovolí podporovat odvětví zasažená koronavirovou krizí až do poloviny příštího roku.
Unijní exekutiva, k jejímž zásadním pravomocem patří dohled nad spravedlivým fungováním jednotného trhu, čelila v posledních měsících výzvám členských zemí, aby při finančně náročném přechodu EU na ekologicky odpovědné hospodářství umožnila co nejširší státní podporu takzvaných zelených projektů. Místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová dlouhodobě prosazuje tvrdý výklad pravidel pro hospodářskou konkurenci, dnes ale prohlásila, že sama tato pravidla počítají s možností pružné adaptace.
Brusel v rámci jejich nového výkladu počítá například s podporou nákupů nízkoemisních aut či budováním dobíjecích stanic pro elektromobily. Přihlížet chce i k tomu, zda nebudou státem podporované zdroje energií "způsobovat škody", což vylučuje financování projektů spojených s uhlím či ropou, avšak nikoli například s jádrem, o jehož uznání za čistý zdroj stojí řada zemí včetně Česka. Text, který dnes komise zveřejnila, jadernou energii přímo nezmiňuje. Možnost státní podpory komise výslovně nezapovídá ani pro plyn, kterým rovněž chtějí některé země nahrazovat postupně odstavované uhelné elektrárny. EK požaduje, aby u případných subvencí pro plynové projekty státy dokazovaly, že jsou v souladu s klimatickou strategií EU.
Pro hodnocení jádra a plynu bude klíčová dlouho očekávaná klasifikace zdrojů, kterou se chystá unijní exekutiva zveřejnit do konce listopadu.
Komise naproti tomu konkrétně zmínila, že hodlá povolovat státní podporu firmám, které by na evropské území přenesly výrobu polovodičů. "S ohledem na výjimečnou situaci týkající se polovodičů, jejich významu a závislosti na nabídce omezeného množství firem může komise zvážit povolení státní podpory," uvedla unijní exekutiva.
EU se v současnosti zejména kvůli velké poptávce související s pokrizovým oživením či kvůli problémům s produkcí potýká s nedostatkem čipů dovážených zejména z Asie. To způsobuje ztráty automobilkám či přispívá například ke zdražování telefonů či další elektroniky. O volnější podmínky státní podpory usilují zejména Německo a Francie, kde by mohly vyrůst největší podniky produkující čipy, zatímco menší státy v čele s Nizozemskem apelují na pevnější pravidla neohrožující konkurenci.
"Každý případ subvencí pro polovodiče bude pečlivě hodnocen na základě jeho konkrétního přínosu, aby byl zajištěn jeho evropský charakter, a samozřejmě abychom se vyhnuli soubojům o státní podporu v unii i mimo ni," nastínila dnes budoucí podmínky schvalování subvencí Vestagerová.
Nová pravidla, jejichž revize podle Vestagerové stále pokračuje, by měl Brusel začít uplatňovat od příštího roku. Do jeho poloviny se zároveň prodlouží tolerance státní podpory firem zasažených koronavirovou krizí, která měla původně skončit na konci prosince.