Tři způsoby, jak by se změna klimatu mohla dotknout inflace

Zájem o změny klimatu roste, a to i mezi centrálními bankami. Jak ale na stránkách VoxEU poukazují ekonomové Donata Faccia, Miles Parker a Livio Stracca, jejich dopad na inflaci je doposud málo prozkoumanou oblastí. A dodávají, že alespoň teoreticky existují hned tři mechanismy, jak by se změny klimatu mohly inflace dotknout, a to i výrazněji. Jaké to jsou a co ukazují reálná data?

Faccia a její kolegové tvrdí, že globální oteplování souvisí s větší frekvencí jevů, jako jsou bouře, extrémní srážky či teploty. Což se následně může projevovat na cenách určitých produktů a hlavně u potravin. K tomu se přidává možný růst cen fosilních paliv, který by přinesly snahy o posun směrem k udržitelným zdrojům energie. Opět by šlo o jev, který by se promítal do široké řady produktů a služeb. A ekonomové míní, že růst teplot by se mohl přes zdraví populace promítnout do produktivity a celkové ekonomické aktivity a následně do dlouhodobého potenciálu celého hospodářství.

Ekonomové následně upozorňují, že změny klimatu mohou přinášet i relativní cenové posuny, které nejsou plošným zvyšováním cen, a centrální banky by měly tyto dva typy odlišovat. I relativní cenové posuny ovlivňují čísla týkající se celkové inflace a mohou ovlivnit inflační vývoj i v delším období. Důležitou roli tu hraje důvěra v centrální banku a její monetární politiku. Týká se to rovněž jevů, jako je přechodný růst cen komodit – následný vývoj inflace závisí na míře ukotvení inflačních očekávání, a tudíž na kredibilitě centrální banky.

Podle dosavadních studií a diskusí existuje konsenzus ohledně toho, že zemětřesení, záplavy, sucha a větrné bouře negativně ovlivňují ekonomickou aktivitu, a to zejména v krátkém období a v rozvíjejících se zemích. Méně studií bylo zpracováno ve vztahu k extrémním teplotám, ale i zde se zdá, že omezují ekonomickou aktivitu zejména u vln letních veder. Co dopad na ceny? Faccia a její kolegové studovali data ze 48 zemí a tvrdí, že vysoké teploty vedou k prudkému krátkodobému růstu cen potravin, ale dlouhodobější efekt je marginální či dokonce negativní. Nejsilněji je přitom na cenách znatelná vlna letních veder.

Vlna veder tedy snižuje produkci a následně rostou ceny potravin. Na celkové inflaci se tento efekt projevuje zejména v rozvíjejících se zemích, kde mají potraviny vyšší váhu v celém spotřebním koši. Zmíněný dlouhodobý pokles inflačních tlaků pak ekonomové vysvětlují tím, že krátkodobý nabídkový šok může vést ke snížení spotřeby potravin, a to i v delším období. To po stabilizaci nabídky vede k tlakům na pokles cen.

Na závěr ekonomové zmiňují, že zejména v rozvíjejících se zemích byly doposud vyšší teploty z hlediska celkové inflace ne nevýznamným jevem. Změna klimatu je tak relevantním tématem i pro centrální banky, a to přímo z pohledu jejich primárního mandátu, tedy cenové stability. I když se nezdá, že ve vyspělých zemích by se jednalo o téma vysokého významu.

Následující grafy ukazují modelovaný dopad letní vlny veder na různé typy inflace (celkové, potravin a mimo potraviny a výrobních cen) v rozvíjejících se a vyspělých zemích:

Zdroj: VoxEU