Estenssoro: Marco Polo a digitální měny centrálních bank

Peněžní technologie zpočátku představovaly mince. Ty se začaly používat pět šest století před naším letopočtem a jejich nominální hodnota byla pevně svázána s hodnotou kovu, ze kterého byly vyrobeny. Pak byly jako peníze postupně používány i směnky a v sedmnáctém století švédská banka vydala vlastní „bankovky“, což byl „koncept, který zpět do Evropy přinesl Marco Polo.“ Na stránkách blogu St. Louis Fedu to píše ekonomka Amalia Estenssoro v souvislosti s tím, že se nyní hodně uvažuje o digitálních měnách centrálních bank, které by byly dalším významným krokem v historii zmíněných peněžních technologií. 

Ekonomka poukazuje na to, že koncept bankovních závazků, které mohou sloužit jako prostředek směny a které jsou kryty nějakými aktivy, připomíná to, jak jsou dnes konstruovány takzvané stablecoins. V tomto smyslu tato digitální měna není ničím jiným, než inovací vzniklou už v sedmnáctém století. Digitální měna centrální banky by pak podle ekonomky mohla být efektivnější inovací než měny soukromého sektoru. 

Estenssoro pokračuje s tím, že v historii vedly inovace soukromého sektoru k inovacím v sektoru veřejném a u digitálních měn by tomu mohlo být nakonec stejně. To, jakou konkrétní formu by digitální měny centrálních bank měly, přitom souvisí s funkcí, kterou by měly plnit. Mohly by například stát na technologii podobné současným bankovním účtům, které by byly drženy u centrální banky. Takový systém by disponoval potenciálem pro prevenci zločinu. Nebo by systém byl více orientován směrem k anonymitě. Právě otázka soukromí bude přitom podle ekonomky u digitálních měn centrálních bank klíčová. 

Vlády mohou váhat s vytvářením nových platebních systémů kvůli jejich snahám o omezení podvodů či zvýšení finanční stability. Soukromý sektor je ale může obejít v případě, že by jeho nové technologie získaly širokou oblibu u veřejnosti. Podle ekonomky by ale v takovém případě nakonec přišla tužší regulace technologických firem nabízející alternativní služby. Vepředu v této oblasti figuruje Čína, kde se mobilní platby zprostředkované soukromým sektorem začaly používat už v roce 2004.

V tuhle chvíli je před centrálními bankami ještě dlouhá cesta v poznávání toho, jak by jejich vlastní digitální měny ovlivnily jak domácí, tak zahraniční ekonomiky. Obavy mohou mít jak z dopadu na stabilitu finančního systému, tak na suverenitu dané země. A rozhodnutí ohledně vlastní digitální měny nakonec podle ekonomky bude záviset na konkrétní situaci v dané zemi. A to zejména co se týče „rovnováhy mezi poptávkou po penězích, bankovními depozity a tvorbou úvěrů.“ 

Zdroj: Blog St. Louis Fedu

Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.