Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.
Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let. Polská inflace v prosinci meziročně nejspíš vzroste o více než osm procent, což je daleko nad cílem NBP.
Stejně jako ostatní země střední a východní Evropy se i Polsko potýká s nedostatkem pracovních sil a s rychle rostoucími mzdami v kombinaci s globálními faktory, jako je narušení dodavatelského řetězce a rostoucí náklady na energii. To způsobuje, že tyto státy mají jednu z nejvyšších měr inflace na evropském kontinentu.
Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin kurz zlotého již plně absorboval dnešní zvýšení sazeb, protože rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním. Velká reakce podle něj proto nepřišla a zlotý se bezprostředně po zasedání obchoduje za cenu 4,57 PLN za euro a 5,40 Kč za PLN.
Volf připomíná, že NBP je ve stejné situaci jako centrální bankéři ostatních zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). V případě Česka i Maďarska je postup centrálních bank stejný - zvedání sazeb. Podle analytika tak banky činí bez ohledu na fakt, že inflace je z velké části dovezená, a bez ohledu na to, že zdražení úvěrů a hypoték může podkopnout nohy křehkému ekonomickému růstu. Neustálé prudké utahování měnových podmínek povede podle analytika Citfin ke zdražení hypoték, omezení dostupnosti spotřebitelských úvěrů i půjček firmám na investice.
Česká národní banka v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Maďarská centrální banka se loni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Svou základní úrokovou sazbu od té doby zvýšila celkem o 1,8 procentního bodu na sedmileté maximum 2,4 procenta.