(situaci objasňují analytici EGÚ Brno Michal Kocůrek a Petr Čambala) MK: V letech 2018 i 2019 do Evropy přicházelo hodně LNG. V Číně tehdy klesla poptávka, takže LNG mířil k nám za velmi nízké ceny, prodalo se ho tu až 100 miliard kubíků. Proto tu klesala cena plynu až tak, že jsme se v roce 2020 dostali k pěti eurům za MWh. Byl to ale spíš exces, v předchozích letech se do Evropy dodávala sotva polovina. Loni se v tom promítl covid. Přišel pokles ekonomiky a jako první se rušily dodávky LNG. Rušily se dokonce i už nasmlouvané objednávky. Prodej LNG v Evropě klesl někam k 70 miliardám kubíků a teď tvoří jen zhruba čtvrtinu importu do zemí EU. Co to dělá s cenou LNG? PČ: U LNG se víc než u klasického plynu řídíme spotovou cenou volného LNG na trhu. Asi 70 procent LNG se obchoduje na základě dlouhodobých kontraktů, jejichž ceny jsou aktuálně nižší. Celkově ale cenou LNG hýbe především poptávka z Asie, klíčová je Čína. Ceny LNG jsou výrazně ovlivněny celosvětovým trhem, není to evropská záležitost. A v Číně je teď cena LNG vysoká, velmi blízká evropské úrovni. MK: Dlouhodobě je největším importérem LNG Japonsko, Čína ho ale předloni předběhla. Další velký odběratel je Jižní Korea, ale objevují se také další země jihovýchodní Asie, kde se dovoz LNG rychle rozvíjí. Evropský region nebyl vnímán jako rostoucí odbytiště, říkalo se mu „trh poslední naděje“. Což znamenalo, že když už nikdo ve světě LNG nechce, tak ho vždycky můžete zavézt do Evropy. PČ: Právě světová poptávka po volném LNG je hlavní faktor, který ovlivňuje ceny plynu v našem regionu. Jeho spotová cena určuje ceny pro Evropu právě v situacích, jako je ta současná, kdy máme aktuálně nedostatek plynu na trhu. Levněji nám ho nikdo neprodá.
Špaček
