ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 75 základních bodů. Hlavní úroková sazba – dvoutýdenní repo – se tak dostala na své dvacetileté maximum 4,50 %. Ale to zdaleka není jediná zpráva ze včerejšího jednání centrálních bankéřů. Stejně napjatě jako na samotné sazby se tentokrát čekalo i na novou prognózu, která měla naznačit, kam až je ČNB ochotna v současném cyklu utahování měnové politiky zajít.
Ze slov guvernéra, a především pak z nového výhledu centrální banky, vyplynulo, že se úrokové sazby s největší pravděpodobností tímto dostaly na pomyslný strop. Tedy samozřejmě za předpokladu, že se nová prognóza začne skutečně naplňovat. V první řadě půjde o to, jestli inflace v prvních měsících roku zůstane pod hranicí deseti procent. ČNB předpokládá, že jen v lednu se spotřebitelské ceny zvýšily meziměsíčně o 4 %, meziroční inflace proto vyskočí na 9,4 % a postupně poroste až na březnových 9,8 %. Na březnovém zasedání tak už bude jasné, nakolik se tento předpoklad naplní, protože už za 10 dnů budeme znát inflaci za leden a do jednání ČNB bude k dispozici i inflace únorová.
ČNB ovšem nenaznačila pouze konec cyklu zvyšování sazeb, ale také výhled jejich brzkého snižování. Už ve druhé polovině letošního roku by totiž měly jít sazby podle prognózy velmi rychle dolů. Tříměsíční PRIBOR by se měl ve čtvrtém kvartálu vrátit na 3,8 % a dál klesat až na 3,3 % ve třetím čtvrtletí příštího roku. ČNB tak „plánuje“ velmi rychlý návrat sazeb k neutrální tříprocentní hranici.
Otázkou je, nakolik bude tento postup vlastně reálný s ohledem na korunu, u které centrální banka předpokládá posílení v situaci, kdy se tón ECB změnil z holubičího na jestřábí. Pětisetbodový úrokový diferenciál, který poskytuje koruně oporu, by se totiž mohl smrsknout poměrně brzy na polovinu. A je pak otázkou, jestli to bude síle koruny svědčit v době, kdy bude Fed vyprodávat aktiva ze své bilance a ECB už nebude na dluhopisovém trhu masívně nakupovat. Proto to s poklesem úrokových sazeb u nás nemusí být až tak horké, protože i když ČNB korunu nijak necíluje, přece jenom je to velmi významný faktor ovlivňující českou inflaci. Nyní nezbývá než si počkat na tu lednovou, která tak bude prvním testem nové prognózy ČNB.
TRHY
Koruna
Koruna má za sebou velmi zajímavý a napínavý den. Až do brzkého odpoledne posilovala a krátce se podívala dokonce pod hranici 24,10 EUR/CZK. Ve stejnou dobu, kdy ČNB oznámila své rozhodnutí zvýšit základní sazbu o tři čtvrtě procentního bodu, začala i „jestřábí“ tiskovka ECB, která odstartovala obrat nejenom koruny, ale vlastně i eurodolaru. Koruna se pak rychle vrátila k výchozí metě 24,30 EUR/CZK, kde následně setrvala. Česká měna tentokrát nezískala žádnou dodatečnou podporu od ČNB, která nejenže zvýšila sazby podle očekávání, ale také oznámila, že jsou (za určitých podmínek) v podstatě na vrcholu. Další směr koruně tak dá nejspíš až vývoj na zahraničních trzích, respektive prozatím pětisetbodový úrokový diferenciál na krátkém konci.
Zahraniční forex
Včerejší zasedání ECB bylo názornou ukázkou toho, že i mlčení může mít velké dopady na kurz. Postačilo, aby prezidentka ECB Lagardeová odmítla potvrdit, že její instituce nezvýší letos úrokové sazby a trh se vydal opačným směrem. Eurové sazby se pohnuly výrazně nahoru a s nimi i eurodolar.
Jestliže to včera bylo evropské dění, které ovlivňovalo eurodolar (také zvýšila sazby Bank of England a k tomu poslala jestřábí vzkaz), tak dnes by to měl být americký trh práce. Data za leden by měla být slabší, ale jakýkoliv kladný přírůstek nových pracovních sil může být pro dolar plus.