Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a zopakovala, že čisté nákupy aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupů aktiv (PEPP) ukončí v závěru března 2022.
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstanou beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %.
"V rámci podpory svého symetrického 2% inflačního cíle a v souladu se svou strategií měnové politiky Rada guvernérů očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamená trvalejší dosahování 2% inflace výrazně před koncem horizontu projekcí a než usoudí, že dosažený pokrok jádrové inflace je dostatečný, aby odpovídal stabilizaci inflace na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu," uvedla ECB v prohlášení.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová rozhodnutí okomentuje na tiskové konferenci od 14:30. Na Patria.cz ji můžete sledovat živě. Pokud Lagardeová připustí, že inflace je větší problém, než dosud uváděla, může to znamenat, že ECB začne se zpřísňováním své měnové politiky proti dřívějším prohlášením dříve.
Míra inflace v zemích eurozóny v lednu podle nejnovějšího rychlého odhadu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a čerstvých potravin a kterou pozorně sleduje ECB, klesla na 2,5 procenta z prosincové hodnoty 2,7 procenta. Míra inflace v užším měřítku, kde se nepočítá ani s cenami alkoholu a tabákových výrobků, se pak snížila na 2,3 z prosincových 2,6 procenta.
ECB dnes také zopakovala svůj slib, že nákupy aktiv bude zpomalovat po celý letošní rok a čisté nákupy ukončí krátce před tím, než zahájí zvyšování základních úrokových sazeb. Ve svém prohlášení provedla proti minulému zasedání pouze jednu menší změnu. Odstranila z něj pasáž, která stanovuje, že její další krok by se mohl ubírat "jakýmkoli směrem“, upozornila agentura Reuters.
Potvrzení tohoto plánu také poukazuje na narůstající rozdíly v přístupu ECB na jedné a britské a americké centrální banky na druhé straně. Bank of England dnes podruhé za sebou zvýšila základní sazbu o čtvrt procentního bodu, což se na trzích čekalo. Čtyři z devíti členů výboru ale požadovali zvýšení dokonce o půl procentního bodu. Americký Fed pak minulý týden naznačil, že je připraven začít zvyšovat úrokové sazby v březnu, aby tak omezil prudce rostoucí inflaci. Fed také potvrdil, že v březnu ukončí nákupy dluhopisů a poté výrazně sníží objem držených aktiv.
O projekcích ECB pochybují i finanční trhy. Na letošní rok očekávají zvýšení sazeb o 28 bazických bodů, a to navzdory tomu, že banka trvá na tom, že jakýkoli pohyb sazeb v roce 2022 je velmi nepravděpodobný.
Zdroje: ECB, Bloomberg, ČTK