Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell lídrům navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země. EU dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí.
"Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko," shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.
Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří "odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty". Lídři se však neshodli na rychlé cestě Ukrajiny ke členství v EU, o něž válkou stižená země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces. Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do "naší evropské rodiny" a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje.
Podle vyjádření předsedajícího summitu Charlese Michela navrhl šéf unijní diplomacie Borrell využití dalších 500 milionů eur z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. EU se minulý týden poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi, kdy slíbila vyhradit první půlmiliardu eur.
Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.
Šéfové států by se během summitu měli shodnout také na separátní Versailleské deklaraci. V ní hodlají slíbit odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.
Průzkum: Němci jsou na rozdíl od vlády většinou pro stopku ruského plynu
EU sice Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu zatížilo rozsáhlými sankcemi, ale přerušení odběru plynu ropy a uhlí mezi ně nepatří. Německo je obzvlášť závislé na dovozu těchto surovin z Ruska. Země jako Polsko, Lotyšsko a Litva jsou pro zákaz jejich importu, protože jde podle nich o hlavní zdroj financování války proti Ukrajině. Zatímco Polsko tlačí na zákaz dovozu ruských fosilních paliv do Evropy, Maďarsko takový nápad důrazně odmítá a hrozí, že zablokuje jakékoli vážné sankce týkající se ruské ropy a plynu. Slovensko podpoří zákaz dovozu ruských energetických komodit, oznámil podle webu The Capitals ve Versailles slovenský premiér Eduard Heger.
Zatímco německá vláda odmítá reagovat na ruskou válku proti Ukrajině zastavením dovozu energií, mezi obyvateli Německa převažuje spíše opačný postoj. Podle průzkumu společnosti YouGov pro tiskovou agenturu DPA se vyslovilo 49 procent dotázaných pro zastavení dodávek plynu, uhlí a ropy z Ruska, zatímco jen 32 procent je vysloveně proti. Devatenáct procent respondentů se nevyslovilo. Sedmdesátiprocentní většina dotázaných se pak v jiném průzkumu s ohledem na závislost Německa na importu energií z Ruska vyslovila pro prodloužení životnosti zbývajících tří německých jaderných elektráren.
Vývoj na Ukrajině a ruská žádost o prošetření vojenských biologických aktivit USA na území Ukrajiny
Mohutný ruský vojenský konvoj, který byl naposledy spatřen severozápadně od Kyjeva u letiště Hostomel, se podle satelitních snímků pořízených ve čtvrtek převážně rozptýlil a přeskupil. S odkazem na fotografie soukromé americké společnosti Maxar Technologies o tom informuje agentura Reuters.
Ruské síly ve čtvrtek ostřelovaly jaderný výzkumný institut v Charkově, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Ostřelování vyvolalo požár, který se hasičům podařilo uhasit. Ke změnám v přírodním záření podle kanceláře prezidenta nedošlo. Informuje o tom agentura AP. Střela podle Heraščenka zasáhla budovu, kde se nachází zařízení, které by mohlo v případě poškození uvolnit radiaci. Podle prezidentské kanceláře k žádným změnám v přirozeném záření nedošlo.
Tři nálety na ukrajinské město Dnipro dnes brzy ráno zabily nejméně jednoho člověka, informuje agentura Reuters s odkazem na ukrajinskou pohotovostní službu. Bomby podle ní dopadly v blízkosti školky a bytového domu. Video s následky leteckého úderu zveřejnil na twitteru ukrajinský parlament. K záznamu napsal, že jde o výsledek "útoku ruských teroristů".
Rusko vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby dnes projednala to, co Moskva označuje za "vojenské biologické aktivity USA na území Ukrajiny". S odkazem na ruského diplomata při OSN o tom informuje agentura AP. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty píše, že se RB OSN dnes na žádost Ruska sejde. Bílý dům zmíněná tvrzení Moskvy označil za směšná a varoval, že se Rusko možná připravuje na Ukrajině použít chemické nebo biologické zbraně.