Moskva a Kyjev se nacházejí "někde napůl cesty" pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského "maximálně přiblížily". Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak nedlouho po zveřejnění Medinského komentářů na twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval. Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem obvinil Ukrajinu z páchání válečných zločinů. Ruská armáda podle něj dělá vše pro to, aby se vyhnula civilistům.
"Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice," citovala ruského vyjednavače Medinského agentura TASS. Medinskij doplnil, že v těchto bodech se zbývá shodnout na detailech ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. "Nuance souvisejí s tím, jaké bezpečnostní garance dostane Ukrajina navíc k těm, které již má, v případě, že odmítne vstoupit do NATO," uvedl diplomat.
Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Rusko nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoji k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě republiky. Rusko krátce před únorovým zahájením vojenské invaze na Ukrajinu tyto republiky formálně uznalo. Své současné aktivity na Ukrajině vysvětluje mimo jiné nutností pomoci obyvatelům těchto regionů.
"Naše pozice (ohledně Donbasu) je velmi jasná, byla několikrát zformulována ruským prezidentem, a má podporu celé země. Nemůžeme se jí vzdát," řekl Medinskij. Prohlásil, že o Donbasu musejí rozhodnout sami jeho obyvatelé.
Ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak na twitteru uvedl, že požadavky Ukrajiny zůstávají stejné. Kyjev požaduje příměří, odchod ruských vojsk a bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi.
Ruská a ukrajinská delegace jednaly v únoru a na začátku března v Bělorusku, nyní rozhovory pokračují prostřednictvím videokonferencí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba kromě toho minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku.
Rusko útokem na Ukrajinu, který začal 24. února, rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka si dosud podle ukrajinských úřadů vyžádala životy tisíců vojáků a civilistů, včetně více než stovky dětí. Více než tři miliony Ukrajinců uprchly do zahraničí.
Putin obvinil Ukrajinu z válečných zločinů
Podle Putina spáchali Ukrajinci "mnoho válečných zločinů", zatímco ruské jednotky "dělají vše, co je v jejich silách", aby se vyhnuly civilistům.
Kreml, který o telefonátu informoval, uvedl v prohlášení, že se oba prezidenti zaměřili na "početné válečné zločiny, jež každodenně páchají ukrajinské bezpečnostní síly a tamní nacionalisté".
Macronův úřad oznámil, že dal francouzský prezident najevo "krajní znepokojení" nad situací v Mariupolu, který čelí ruským útokům a má problémy s evakuací civilistů.
Macron požadoval ukončení obléhání a zajištění humanitární pomoci.
Telefonát trval něco přes hodinu a Macron požadoval okamžité příměří. K němu vyzval Putina dnes také německý kancléř Olaf Scholz.
Prezidenti Putin a Macron také mluvili o vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou a o stanovisku Moskvy k možné dohodě. V telefonátu se Scholzem Putin obvinil Ukrajinu, že se snaží mírové rozhovory brzdit.
Macron se spojil s Putinem už několikrát a tento týden prohlásil, že chce v telefonátech pokračovat, i když s výsledky není spokojený. K rychlému diplomatickému vyřešení konfliktu v řádu příštích dnů nebo týdnů se Macron vyjádřil minulý týden skepticky.