Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes v reakci na rusko-ukrajinský konflikt představila návrhy na snížení spotřeby ropy. Desetibodový plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel.
Pokud by vyspělé ekonomiky navrhovaná opatření uskutečnily, snížila by se podle IEA do čtyř měsíců poptávka po ropě o 2,7 milionu barelů denně, což by odpovídalo spotřebě všech automobilů v Číně. Výrazně by to snížilo potenciální napětí v době, kdy by na tento trh mohly přestat proudit velké objemy ruských dodávek.
Po ruské invazi na Ukrajinu zachvátil globální komoditní trhy chaos, nejvíce však trh s ropou vzhledem k tomu, že Rusko je třetím největším světovým producentem ropy a největším vývozcem ropy. Ceny ropy od ruské invaze prudce kolísají a přiblížily se k historickému maximu 150 USD za barel, což ohrožuje stále křehké a nerovnoměrné oživení globální ekonomiky. Spojené státy a Kanada zakazují dovoz ruské ropy, zatímco Spojené království oznámilo, že tak učiní do konce roku.
Poslední publikovaná zpráva o stavu ropného trhu IEA z 16. března upozornila na možnou ztrátu vývozů ruské ropy v objemu 2,5 milionu barelů denně počínaje dubnem. Tyto ztráty by se ale mohly ještě zvýšit, pokud by sankce eskalovaly. Varuje také před dlouhým obdobím volatility.
Více než polovina ruského vývozu ropy směřuje do Evropy a do Číny přibližně 20 %. Ropný trh jako takový je ale globální, což znamená, že změny v dodávkách a cenách se týkají každého. Růst cen je cítit všude.
I když ceny ropy na mezinárodních trzích zatím nepřekonaly historický rekord dosažený v roce 2008, směnné kurzy znamenají, že cena na benzinových stanicích jsou v některých zemích nejvyšší vůbec. V průměru měsíční výdaje za ropné produkty na dopravu a vytápění v lednu a únoru vzrostly o více než 40 USD na domácnost (o téměř 35 %) ve vyspělých ekonomikách a téměř o 20 USD na domácnost (přes 55 %) v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách v porovnání s loňskými úrovněmi.
Vzhledem k hrozící ztrátě velkého množství ruských dodávek tu je stále reálné riziko, že se trhy v příštích měsících dále přiškrtí a že ceny ropy výrazně narostou, když svět vstupuje do období nejvyšší poptávky v červenci a srpnu. Tato rizika jsou nejnaléhavější v těch segmentech trhu, kde je Rusko hlavním dodavatelem, jako u nafty.
Některé vlády již zavádí opatření na pomoc spotřebitelům, aby pomohly snížit ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích. Mají k tomu různé nástroje. Například tam, kde daně představují velkou část cen pro spotřebitele, může dočasné snížení těchto poplatků nebo DPH zmírnit dodatečnou zátěž domácností. Taková opatření však neřeší širší tlaky ovlivňující trh.
Jedním ze způsobů, jak ovlivnit trh, je zvýšit nabídku. Diskuse s OPEC+ však nenaznačují ochotu poskytnout trhu okamžitou pomoc. Členské země IEA se v rámci společné reakce tento měsíc jednomyslně dohodly na čerpání nouzových zásob v objemu 62,7 milionů barelů, což je největší uvolnění zásob v historii IEA. Zásoby ropy obvykle pomáhají trh vyrovnávat, ale ještě před ruskou invazí se rychle vyčerpaly. Na konci ledna byly zásoby ve vyspělých ekonomikách 335 milionů barelů pod pětiletým průměrem a na osmiletých minimech. Nové projekty těžby ropy by sice mohly ve střednědobém horizontu zvýšit likviditu na trhu, ale nedokáží zmírnit současné napětí.
Dalším způsobem, jak vyrovnat trh a snížit vysoké ceny ropy, je snížit poptávku. Po ruské invazi na Ukrajinu březnová zpráva IEA o ropném trhu snížila svou prognózu globální poptávky po ropě v roce 2022 o 950 tisíc barelů denně kvůli očekávaným dopadům vyšších cen a slabšího růstu HDP. I tak by ale zůstal trh s ropou velmi napjatý, a tlak na růst cen bude pravděpodobně přetrvávat kvůli nejistému geopolitickému prostředí.
Je však možné uchýlit se k dodatečnému snížení poptávky prostřednictvím opatření vlád a občanů. Vyspělé světové ekonomiky dohromady tvoří asi 45 % celosvětové poptávky po ropě a většina z nich je členy IEA. Podle IEA je omezení poptávky jedním z opatření, jak reagovat na mimořádné události, a měly by jej mít všechny členské země připravené pro případ nouze. Také jej lze v případě nouze využít ke kolektivní akci IEA.
S ohledem na tuto skutečnost a potenciální stav nouze, kterému svět čelí, navrhuje IEA 10 okamžitých opatření, která mohou být přijata ve vyspělých ekonomikách ke snížení poptávky po ropě před sezónou nejvyšší poptávky. IEA odhaduje, že úplná implementace těchto opatření by měl jen ve vyspělých ekonomikách snížit poptávku po ropě o 2,7 milionu barelů denně během příštích čtyř měsíců ve srovnání se současnou úrovní. Jejich přijetí ve vícero zemích by dále zvýšilo jejich dopad a maximalizace by nastala při zajištění místní a regionální koordinace.
Desetibodový plán IEA ke snížení poptávky po ropě:
1. Snížení rychlostních limitů na dálnicích minimálně o 10 km/h – dopad přibližně 290 tisíc barelů za den,
2. Práce z domova až tři dny v týdnu, pokud je to možné – dopad přibližně 500 tisíc barelů za den,
3. Neděle bez aut ve městech - dopad přibližně 380 tisíc barelů za den,
4. Zlevnění veřejné dopravy a podpora mikromobility, chůze a cyklistiky - dopad přibližně 330 tisíc barelů za den,
5. Střídavé omezení používání soukromých aut na silnicích ve velkých městech (např. sudé a liché SPZ) - dopad přibližně 210 tisíc barelů za den,
6. Vyšší sdílení automobilů a přijetí postupů ke snížení spotřeby paliva - dopad přibližně 470 tisíc barelů za den,
7. Podpora palivově-efektivního řízení nákladních vozidel - dopad přibližně 320 tisíc barelů za den,
8. Používat vysokorychlostních a nočních vlaků místo letadel - dopad přibližně 40 tisíc barelů za den,
9. Nevyužívání pracovních letů, pokud existují alternativní možnosti - dopad přibližně 260 tisíc barelů za den,
10. Podpora elektrických a efektivnějších vozidel - dopad přibližně 100 tisíc barelů za den.
IEA sdružuje zhruba tři desítky průmyslově vyspělých zemí, včetně Spojených států, Británie či Německa. Mezi její členy patří i Česká republika a Slovensko.
Zdroj: IEA, ČTK