Výroba osobních aut v Česku za čtyři měsíce letošního roku meziročně klesla o 20,3 procenta na 361.349 vozů. Pokles způsobily problémy v dodavatelských řetězcích v souvislosti s válkou na Ukrajině a bojem s pandemií v Číně. V samotném dubnu výroba klesla o čtvrtinu na 92.259 aut. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek uvedl, že ČR je zemí celosvětově nejvíce zasaženou přerušením dodavatelských řetězců ve světové ekonomice. Stejně tak je s Maďarskem nejvíce postižená ruskou invazí na Ukrajinu.
Jedinou rostoucí značkou byla podle Sdružení automobilového průmyslu nošovická Hyundai, která zvýšila produkci o 14,9 procenta na 103.901 vozidel. Škoda Auto vyrobila ve svých tuzemských závodech 211.359 vozidel, což je pokles o 30,8 procenta. Kolínský závod Toyoty vyrobil 46.089 automobilů, tedy o 20,1 procenta méně.
Vozidel s elektrickým pohonem bylo pak vyrobeno 36.769, což je meziroční pokles o 14 procent. Jejich podíl na celkové produkci se tak dlouhodobě drží na úrovni deseti procent.
"V segmentu osobních vozidel došlo vyjma firmy Hyundai během dubna k dalšímu výraznému poklesu výroby. Na vině není klesající poptávka po nových autech, ale složitá geopolitická situace i proticovidová opatření v Šanghaji, která je centrem čínského autoprůmyslu. Kombinace těchto faktorů komplikovala automobilkám výrobu," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
"Například produkce elektrického Enyaqu se kvůli přerušení dodávek kabelových svazků z Ukrajiny rozběhla až v posledním dubnovém týdnu a ani kolínská se bohužel nevyhnula přerušení výroby klíčového modelu Yaris," dodal.
Produkce autobusů vzrostla podle sdružení meziročně o 16,2 procenta na 1655 vozidel. Největší tuzemský výrobce, Iveco, vyrobil 1490 autobusů, tedy o 15,1 procenta více. Rostla také produkce společnosti SOR Libchavy na 146 autobusů, což je o 17,7 procenta více než za stejné období loni.
Vyšší než v loňském roce je také produkce motocyklů. Jawa Moto zvýšila meziročně výrobu o 146 procent na 888 strojů.
Ekonom Marek připomněl analýzu Mezinárodního měnového fondu k dopadu nefungování dodavatelských řetězců na HDP. U Česka je tento dopad zdaleka nejvyšší a činí čtyři procentní body výkonu ekonomiky. Český HDP loni vzrostl o 3,3 procenta. "Kdyby svět fungoval jako dřív, česká ekonomika by rostla o více než sedm procent a dohnala by celou covidovou ztrátu z předchozího roku," uvedl Marek.
Nejde jen o nedostatek polovodičových čipů, které v loňském roce brzdily automobilový průmysl, upozornil. Problém se rozšířil do dalších odvětví a prohloubil se válkou na Ukrajině. Vedle lockdownů v Asii a války na Ukrajině jde o o nedostatečné kapacity v námořní dopravě. "Česko společně s Maďarskem je opět postiženo nejvíce," podotkl.