Moskevská burza se dnes částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině byla pro ně téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi.
Rusko uzavřelo své trhy v únoru, aby omezilo odliv peněz ze země v době invaze na Ukrajinu. V březnu zahájilo postupné znovuotevírání, které bylo omezeno na dluhopisy vydané ruskou vládou.
V pátečním prohlášení moskevská burza uvedla, že znovu otevře trh s dluhopisy pro nerezidenty ze zemí, které nejsou vůči Rusku nepřátelské, a pro nerezidenty, kde jsou konečnými příjemci ruské právnické nebo fyzické osoby. Mezi tyto země patří pravděpodobně Čína a Turecko. Naopak mezi nepřátelské země, jejichž investoři mají nadále zákaz prodávat ruské cenné papíry, patří členové EU, Kanada či Japonsko. Na tuto skupinu loni připadlo 90 procent investic do Ruska.
"Zpočátku šlo o nezbytné omezení pohybu kapitálu ke stabilizaci situace," řekl agentuře Bloomberg výkonný ředitel pro globální politický výzkum společnosti TS Lombard Christopher Granville. "Ale teď už jde spíše o princip nepolevovat, dokud jsou v platnosti tyto bezprecedentní sankce ze strany Západu," dodal.
Stále důraznější selekce přátel a nepřátel
Jde zatím o nejnovější příklad toho, jak Rusko stále důrazněji třídí přátele a nepřátele.
Tento měsíc ruský prezident Vladimir Putin zakázal některým zahraničním bankám a energetickým společnostem ukončit podnikání v zemi. Další výnos umožnil ruským věřitelům se zmrazenými devizami zastavit obchody s firemními klienty v těchto měnách. Ruský státní investiční fond může nyní investovat do měn zemí, jako je Čína, Indie a Turecko, když sankce zablokovaly nákupy eur a dolarů.
Zahraniční vlády s cílem potrestat Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu uvalily sankce na obchod a finance, zmrazily přibližně polovinu rezerv ruské centrální banky a vyřadily mnoho bank z globálního platebního systému SWIFT. Zdá se ale, že domácí trhy bouři přečkaly, napsal Bloomberg. Nečekané příjmy z prodeje energií a propad dovozu pomohly rublu odrazit se ode dna a umožnily úřadům zrušit omezení pohybu kapitálu. Výnosy místních dluhopisů se vrátily na předválečnou úroveň.
Zatím není jasné, jak částečné otevření domácího trhu ovlivní investory z nepřátelských zemí, kteří se hodlají zbavit svých dluhopisů v místní měně. Manažer investiční společnosti abrdn Viktor Szabó uvedl, že i nyní je možné, aby investoři své podíly prodali, ale za snížené ceny.
Nerezidenti ze spřátelených zemí vlastnili před rokem pouze pět až deset procent ruských státních dluhopisů v držení zahraničních investorů. Ekonom společnosti Otkritie Research Vladimir Malinovskij označil tento podíl za zanedbatelný. Szabó uvedl, že otevření trhu je spíše projevem ochoty obnovit zdání normálnosti.
Rusko kvůli absenci zahraničních investorů nyní hledá zdroje financování na svém trhu. Mezi návrhy, které jsou předkládány ke zvážení, jsou koncepty jako charitativní dluhopisy a participativní financování. Další návrhy centrální banky mají odradit podniky od používání takzvaných toxických měn, státní podniky by pak měly převést své devizové podíly na měny spřátelených zemí.
Saúdský princ investoval
Na druhé straně, mezi zpřízněnými, figuruje například Saúdská Arábie. Regulatorní hlášení ukazuje, že princ Alvalíd bin Talál du ruských firem a ekonomiky od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu investoval v přepočtu již více jak 500 milionů amerických dolarů.
Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů (více než 12 miliard Kč) do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady. Investice se uskutečnily v době, kdy řada západních zemí na ruské energetické podniky a jejich vedoucí představitele uvalovala sankce v reakci na ruský útok na Ukrajinu, píše Reuters.
Saúdská Arábie a další země z Perského zálivu se zatím snaží zachovávat k válce na Ukrajině neutrální postoj. To se nelíbí některým západním představitelům usilujícím o izolaci Ruska kvůli jeho útoku na Ukrajinu, který začal 24. února.
Společnost Kingdom Holding v únoru investovala 1,37 miliardy rijálů (8,8 miliardy Kč) do akcií plynárenské společnosti Gazprom a 196 milionů rijálů (1,2 miliardy Kč) do akcií ropné firmy Rosněfť. Během února a března investovala také 410 milionů rijálů (2,6 miliardy Kč) do akcií ropné společnosti Lukoil.
Saúdský princ Valíd bin Talál si mezinárodní pověst získal v 90. letech jako chytrý investor a občas je srovnáván s americkým investorem Warrenem Buffettem. Princ v minulosti investoval například do americké banky Citigroup, technologické společnosti Apple, alternativní taxislužby Uber či do internetové firmy Twitter. Podle zdroje z firmy Kingdom se princova strategie zaměřuje na nové investiční příležitosti, které mohou být lukrativní, ale jsou spojeny s rizikem, i na vyhledávání podhodnocených aktiv, píše Reuters.
(Zdroj: Bloomberg, BBC, Patria, čtk)