Nedaleko berlínského letiště Tempelhof staví Peter Engelke kolem svého skladu nový ochranný plot. Obává se, aby mu zoufalí lidé nerozkradli zásoby. Tím cenným majetkem, který je teď v ohrožení, je palivové dřevo. Engelkeho kroky odrážejí rostoucí obavy v celé Evropě, která se připravuje na nedostatek energií a možná i na výpadky elektřiny v zimě, píše agentura Bloomberg.
Na vytápění v Evropě se až 70 procenty podílí zemní plyn a elektřina. Vzhledem k drastickému omezení dodávek z Ruska se dřevo, které nyní využívá k vytápění zhruba 40 milionů lidí, stalo vyhledávanou komoditou. Ve Francii se ceny dřevěných pelet skoro zdvojnásobily a vystoupily na 600 eur (14.800 Kč) za tunu. Objevují se přitom známky panického nákupu tohoto paliva. Maďarsko zašlo tak daleko, že zakázalo vývoz pelet, zatímco Rumunsko na šest měsíců omezilo ceny palivového dřeva. Teď může trvat i několik měsíců, než zákazník objednané dřevo na topení dostane.
Kromě obav z nedostatku energetická krize také zvýšila růst životních nákladů. Inflace v eurozóně v září poprvé přesáhla deset procent. Domácnosti v regionu se stále častěji dostávají do problémů a musejí volit mezi vytápěním nebo dalšími základními potřebami.
"Jsme zpátky ve starých časech, kdy lidé neměli vytápěný celý dům," říká výkonný ředitel britského velkoobchodu s palivovým dřevem Certainly Wood Nic Snell. "Seděli kolem ohně, využívali teplo z kamen nebo z otevřeného ohně, a pak šli spát. Letošní zimu to bude mnohem častější."
Pro švédskou společnost Gabriel Kakelugnar AB tento trend znamená prudký růst poptávky. Firma vyrábí špičková kachlová kamna, která stojí v průměru 86.000 švédských korun (193.000 Kč). Kamna dokážou udržet teplo v místnosti po dobu 24 hodin díky své složité konstrukci, jejímž cílem je udržet a rozvádět teplo.
"V době pandemie lidé začali více investovat do svých domovů. To se nyní samozřejmě vystupňovalo," řekl majitel a výkonný ředitel švédské firmy Jesper Svensson. Objednávky firmě vzrostly více než čtyřnásobně a zákazníci teď musejí na dodávky čekat až do března, zatímco před rokem to byly jen čtyři týdny.
Pro mnoho Evropanů je hlavní starostí udělat vše pro to, aby se v nadcházejících měsících zahřáli. S blížící se zimou je tato starost stále naléhavější a zoufalá snaha o zahřátí může způsobit zdravotní a ekologické problémy.
"Obávám se, že lidé budou pálit cokoliv, co jim přijde pod ruku," uvedl vedoucí oddělení kvality ovzduší švédské agentury pro životní prostředí Roger Sedin. "Můžeme pozorovat velmi vysoké znečištění, když dřevo spalují lidé, kteří nevědí, jak to dělat správně," dodává. Pevné částice totiž mohou skončit hluboko v plicích a způsobit infarkt, mrtvici nebo astma, upozorňuje. Riziko je podle něj zvlášť akutní v městských oblastech.
Nezkušenost je vidět i v Německu, kde se svaz kominíků potýká se záplavou žádostí o připojení nových i starých kamen a zákazníci se ptají na spalování koňského trusu a dalších neobvyklých paliv.
Objevují se také známky hromadění. Výkonný ředitel francouzské společnosti Poujoulat SA Frédéric Coirier uvedl, že někteří klienti si koupili dvě tuny dřevěných pelet, i když běžně k vytopení domu na celý rok stačí méně než jedna tuna. Coirierova firma vyrábí mimo jiné dřevěné palivo.
"Lidé zoufale shánějí dřevo a kupují ho více než obvykle," říká zakladatel a generální ředitel norské frimy na prodej dřeva Kortreist Ved Trond Fjörtoft. "Obvykle se to stává, když se začne ochlazovat, někdo si řekne 'aha, měli bychom objednat nějaké dřevo'. Letos to začalo v červnu", říká. To je zhruba v době, kdy Rusko snížilo dodávky plynu.
V Berlíně krize vyvolává vzpomínky na pustošení po druhé světové válce. Kvůli nedostatku paliva pokáceli tehdy obyvatelé téměř všechny stromy v centrálním parku Tiergarten, aby si mohli zatopit. I když Berlíňané teď nezacházejí do takových extrémů, obavy o zajištění tepla jsou velké. Engelke nejenže postavil další bezpečnostní plot, aby ochránil své dříví, brikety a topný olej, ale také musel přestat přijímat nové zákazníky. "Díváme se na zimu s velkými obavami," říká.