Polská centrální banka ve středu ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 procenta, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Banka to oznámila v tiskové zprávě. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpokládala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Banka rovněž předpověděla, že inflace se do blízkosti jejího cílového rozpětí nevrátí dříve než v roce 2025.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ale negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Centrální banka ve své zprávě poukázala na zpomalování tempa růstu polské ekonomiky. Upozornila nicméně, že situace na trhu práce navzdory tomu zůstává velmi dobrá, což se odráží v nízké míře nezaměstnanosti.
Polská centrální banka ponechala úroky beze změny také na předchozím říjnovém zasedání. Předtím je v rámci boje proti inflaci jedenáctkrát za sebou zvýšila.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku podle předběžných údajů tamního statistického úřadu v říjnu zrychlil na 17,9 procenta ze zářijových 17,2 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za 26 let. "Za růstem inflace v posledních měsících stojí postupné přenášení vysokých cen komodit na spotřebitele," upozornila centrální banka ve své tiskové zprávě.
Cílem centrální banky je, aby se inflace pohybovala v rozpětí od 1,5 do 3,5 procenta. Podle nejnovějších prognóz banky by se mohla inflace do tohoto rozpětí vrátit nejdříve v roce 2025, kdy ji banka odhaduje na 2,1 až 4,9 procenta.
Banka rovněž předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Polska se letos zvýší o 4,3 až 4,9 procenta. Prognóza banky pro příští rok se pohybuje od poklesu ekonomiky o 0,3 procenta po nárůst o 1,6 procenta.
Polská centrální banka zahájila zvyšování úroků loni v říjnu. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a v Maďarsku, které začaly úroky zvyšovat již loni v červnu. Nejvyšší základní sazbu v Evropské unii má nyní Maďarsko, a to 13 procent. Česká národní banka minulý týden nechala hlavní sazbu na sedmi procentech, nejvýše od roku 1999.