Největší tuzemská energetická společnost hospodařila ve třetím čtvrtletí s čistým ziskem 18,7 miliardy Kč, analytici v průzkumu Reuters počítali s číslem 14,0 miliardy. Provozní ukazatel EBITDA se ve stejném období zvedl o 88 procent na 30 miliard Kč, tržní odhad byl 26,2 miliardy Kč. Provozní výnosy meziročně vzrostly o 69 procent na 80,5 miliardy, na trhu se čekalo 62,1 miliardy. Skupina dnes navýšila celoroční výhled EBITDA na úroveň 115 až 125 miliard Kč (dříve 110 až 115 miliard) a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úroveň 65 až 75 miliardy (dříve 60 až 65 miliard). Podle generálního ředitele Daniela Beneše je na základě nynějších predikcí možné očekávat rekordní dividendu. Většinovým akcionářem energetické skupiny je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
„Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard Kč, které může využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ uvedl v prohlášení předseda představenstva a generální ředitel Beneš.
Úpravu výhledu hospodaření firma zdůvodňuje vyšším ziskem z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vyšší realizační cenou vyrobené elektřiny.
Čistý zisk rozdělitelný mezi akcionáře dosáhl hodnoty 18,7 miliardy, stejně jako čistý zisk, analytici v průzkumu Reuters čekali 14,3 miliardy.
Na rok 2023 energetika předprodala 35,2 TWh produkce s prodejní cenou 108 EUR/MWh (pro srovnání, ke konci druhého čtvrtletí to bylo za 90,5 EUR/MWh). Na rok 2024 má prodáno 20,7 TWh s prodejní cenou 120 EUR/MWh (prodejní cena ke konci druhého čtvrtletí byla 88,7 EUR/MWh) a na rok 2025 8,5 TWh s prodejní cenou 126 EUR/MWh (v předešlém kvartálu 101,7 EUR/MWh).
Zdroj: Prezentace ČEZ
„ČEZ – stejně jako velcí evropští výrobci elektřiny – čelil v srpnu enormním požadavkům na likviditu kvůli povinnosti dodávat hotovost burzám a obchodním protistranám z titulu zajištění uzavřených komoditních obchodů, prostřednictvím kterých postupně předprodává svou výrobu. Maržové vklady, tj. hotovost uložená dočasně u obchodních protistran jako kauce do doby vypořádání kontraktu, přesáhly v srpnu 195 mld. Kč v důsledku extrémního výkyvu tržních cen elektřiny až k hranici 1000 EUR/MWh. K 31. 10. činily maržové vklady ČEZ celkem 116 mld. Kč,“ uvedl v prohlášení člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Výsledky za prvních devět měsíců roku
Za první tři čtvrtletí EBITDA činila 89,3 miliardy. Meziroční nárůst o 88 procent odráží enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren v letošním roce.
Bezprecedentní růst EBITDA segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně, uvedla firma. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o půl miliardy korun. "Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy," uvádí společnost.
Čistý zisk dosáhl v tomto období 52,3 miliardy. Provozní výnosy za první tři čtvrtletí dosáhly hodnoty 211,1 miliardy, meziročně o 35 procent více.
Výroba a spotřeba elektřiny
Výroba z jaderných zdrojů dosáhla za první tři čtvrtletí výše 22,6 TWh a meziročně vzrostla o 3 procenta. Výroba ze současných obnovitelných zdrojů, meziročně klesla o 15 procent, a to kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a také z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí spoluspalující biomasu. Výroba z uhelných zdrojů v ČR dosáhla úrovně 11,6 TWh a meziročně vzrostla o 5 procent. Produkce z plynu naopak za první tři čtvrtletí meziročně klesla o 28 procent, a to v důsledku nižší výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 procenta, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 3 procenta. Spotřeba u velkých podniků klesla o 2 %, spotřeba domácností klesla o 10 %, především v důsledku teplého počasí na počátku roku a také v souvislosti s covidem-19, protože v roce 2021 pracovalo více zaměstnanců z domova.
Energetická bezpečnost
Energetika zajistila dodávky jaderného paliva pro Temelín z neruských zdrojů a pokračuje v přípravě výstavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. "Nabídky předpokládáme získat do konce listopadu," uvedl ČEZ. Dále urychluje program malých modulárních reaktorů. První malý modulární reaktor by mohl vzniknout v areálu JE Temelín již v roce 2032. V oblasti obnovitelných zdrojů ČEZ urychluje výstavbu nových zdrojů s cílem zprovoznění výkonu 6 000 MW do roku 2030. Cílem firmy vyrábět přes 32 TWh bezemisní elektřiny ročně.
ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení Parlamentem týkat i zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
Dražší elektřina pro zákazníky od příštího roku
ČEZ, který je se zhruba 2,7 milionu odběratelů největším dodavatelem elektřiny v ČR. zároveň od příštího roku stejně jako další dodavatelé zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, které činí 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu.
K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně oproti současnosti připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Platby za plyn naopak zůstanou stejné, protože klienti se smlouvou na dobu neurčitou platí zastropované ceny už nyní. Zdražení postupně oznamují také další dodavatelé, tento týden například Pražská energetika.
Projekt lithia a gigafactory v Prunéřově
ČEZ chce do konce příštího roku rozhodnout, zda bude průmyslově využívat zásoby lithia. Klíčové k tomu budou výsledky aktuálně připravované studie. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Společnost také dál jedná o projektu továrny na baterie na místě elektrárny v Prunéřově na Ústecku, možných investorů je podle Nováka více.
"Nyní zkoumáme reálnou proveditelnost průmyslové realizace," řekl k využití lithia Novák. Společnost si ve studii chce otestovat, zda je schopná lithium používat průmyslovým způsobem. Rozhodnutí, zda bude ČEZ v projektu pokračovat a posune se do fáze samotné realizace by podle Nováka mohlo padnout do konce roku 2023. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.
ČEZ podle Nováka také dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. "Pořád je to ve hře. Investorů, kteří se kolem gigafactory točí je hodně," podotkl Novák. Podle něj může být v Česku i více továren na baterie, protože poloha země je k tomu výhodná. Konkrétní zájemce ovšem nejmenoval.
Zdroje: Reuters, ČEZ, ČTK