Koruna vládne střední Evropě. I když pozitivní globální sentiment spojený se slabším dolarem a teplejší zimou hraje do karet všem středoevropským měnám, koruna zůstává ve zdaleka nejlepší kondici. Oproti úrovním před pandemií COVID 19 je v rámci střední Evropy koruna zdaleka nejsilnější - vzhledem k průměru roku 2019 je česká měna více jak 7 % v plusu, zatímco polský zlotý 8,5 % v mínusu a maďarský forint dokonce ztrácí oproti roku 2019 přes 18 %.
V pozadí síly koruny jsou bezesporu masivní devizové rezervy (stále okolo 50 % HDP) a ochota ČNB (ve starém i v novém složení) rezervy aktivně používat na obranu české měny. Svoji roli sehrávala i ochota ČNB jít s odezníváním pandemie s úrokovými sazbami včas a dostatečně agresivně vzhůru a na rozdíl od sousedních měn na korunu nikdy nedoléhaly tolik specifické rizikové faktory (jako nejistota spojená s čerpáním fondů v případě Maďarska).
Relativní změny v cenové konkurenceschopnosti ovšem zatím nejsou tak velké, jak by na první pohled naznačoval pohyb nominálního kurzu EUR/CZK. A to proto, že v Polsku i v Maďarsku pozorujeme zejména v posledních dvou letech rychlejší růst mezd - jednotkové náklady práce (podíl mezd a produktivity práce) tak vzrostly v obou zemích výrazněji než v Česku. Rozdíly však nejsou tak velké, jako u pohybu kurzu - jednotkové náklady práce jsou v Česku oproti roku 2019 výše zhruba o 14 %, zatímco v Polsku o 20 % a v Maďarsku o 22 %.
Celková cenová konkurenceschopnost (měřená například reálnými efektivními měnovými kurzy na základě jednotkových pracovních nákladů) se tak v Česku zhoršila. Zdá se však, že to zatím, alespoň podle posledních čísel, není pro české podniky v průměru velký problém. Dynamika zisků podniků ve třetím kvartále roku 2022 viditelně zrychlila (přes 15 % meziročně) a jednoznačně překonávala dynamiku mezd. Výrazně tak stoupla míra zisku, která nyní dosahuje 46,6 % (podíl zisku na přidané hodnotě). To nejsou úrovně, které by indikovaly ztrátu konkurenceschopnosti a riziko odlivu kapitálu do zahraničí….