Od minulého roku jsme si zvykli, že nás na energetickém trhu zajímá především vývoj cen plynu, potažmo na něj navázané elektřiny. A nedalo se tomu příliš divit – Evropa prožila plynový šok, který se prostřednictvím vyšší inflace propsal do celé ekonomiky. Na startu topné sezóny je však situace na trhu s plynem relativně klidná – ať již díky extrémně teplému počasí nebo téměř kompletně naplněným plynovým zásobníkům, což tlumí obavy z opakování loňského scénáře.
Větší pozornost tak v posledních měsících poutá vývoj na globálním ropném trhu. Od července zdražila ropa Brent o 30 % a vyšplhala se až k úrovni 95 dolarů za barel. Z fundamentálního pohledu přitom nic nebrání tomu, aby se růst cen ropy zastavil před magickou „stovkou“ – stále robustní poptávka totiž naráží na utlumenou produkci, především ze strany aliance OPEC+. Zásadní roli hraje v tomto ohledu ropná politika Saúdské Arábie, která od července – nad rámec kolektivních těžebních škrtů – dobrovolně omezuje vlastní těžbu o 1 mil. barelů denně.
Výsledkem je napjatá tržní bilance, která se vcelku rychle propisuje do cen rafinérských produktů a následně i na totemy čerpacích stanic. Pohonné hmoty přitom v tuzemsku zdražují nejen z titulu vyšší ceny ropy, ale také slábnoucí koruny na frontě s dolarem. Jistou úlevu mohou nyní pocítit alespoň řidiči poblíž polských hranic, kteří u našich sousedů tankují litr benzínu/nafty o cca 8 Kč levněji. Tento dárek ze strany polské vlády však zřejmě nebude mít dlouhého trvání a lze čekat, že po parlamentních volbách (15. října) se ceny pohonných hmot v Polsku opět rychle zvýší.
Z pohledu centrálních bankéřů je v tuto chvíli dražší ropa důležitým pro-inflačním rizikem – v aktuální prognóze ČNB počítá s cenou okolo 75 USD/barel pro zbytek letošního roku. Toto negativní překvapení je zvláště nepříjemné v situaci, kdy nejsou pevně ukotvena inflační očekávání, jak naznačuje například šetření ČNB mezi nefinančními podniky. Další vývoj cen ropy proto bude centrální banka pozorně sledovat a zároveň brát v potaz při diskuzi o načasování prvního poklesu úrokových sazeb v Česku.
*** TRHY ***
Koruna
Koruně se nezamlouvá prudký růst výnosů na hlavních trzích a během včerejšího obchodování otestovala úroveň 24,50 EUR/CZK. Dnes bude korunový trh pozorně sledovat také měnově-politické zasedání polské centrální banky. Pokud by mělo znovu dojít na překvapivě ostré snížení úrokových sazeb (trhy počítají s 25bps), zlotý by se pravděpodobně opětovně dostal pod tlak a společně s ním i další regionální měny, včetně české koruny.
Eurodolar
Brutální výprodej amerických dluhopisů nebere konce, což tlačí úrokové sazby v USA dále vzhůru a pochopitelně udržuje dolar silný. Výprodej je prozatím převážně tlačen silnými daty z amerického trhu práce, ale zdá se, že je daný i masivní nabídkou, kterou není schopen trh uspokojit v situaci, kdy Fed každý měsíc prodává dluhopisy za 95 mld. USD. Kromě toho však trh mohly znepokojit i zprávy z americké politiky, kdy byl odvolán republikánský lídr dolní sněmovny Kongresu (což může komplikovat dohodu o kompromisu o další uzavírce americké vlády). Jinak pokud jde o makrodata, tak včera zveřejněné nově otevřené pracovní pozice vykázaly za měsíc srpen překvapivý nárůst, což dále posunulo sázky na to, že Fed zvýší sazby i v listopadu.
Dnes budou ve hře další důležitá americká data včele z ADP reportem a podnikatelskou náladou v sektoru služeb (indexem ISM). Překvapivě pozitivní data by mohla dále podpořit výprodej dluhopisů a tím růst sazeb USA a tím i globálně dolar.
Regionální Forex
Dnes odpoledne zasedá polská centrální banka, která v září překvapivě snížila sazby o 75 bazických bodů. Radiální pokles inflace v září by teoreticky volal po dalším agresivním kroku, který si však NBP s ohledem na udržení stability zlotého (speciálně před volbami, které budou 15. října) nemůže dovolit. Komunikace ze strany prezidenta NBP Glapinského naznačovala opatrný postup, což by napovídalo, že tentokrát budou oficiální sazby v Polsku snižovat jen o 25 bazických bodů. Pokud by to bylo ovšem více, tak by to pro zlotý nebyla dobrá zpráva.