Ekonomika Evropské unie po stagnaci na konci loňského roku vzrostla v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo z 0,2 na 0,5 procenta. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky byl vyšší než průměr EU.
V zemích eurozóny hospodářství za první čtvrtletí vzrostlo o 0,3 procenta po poklesu o 0,1 procenta. Meziročně ekonomika zemí platících eurem vykázala růst o 0,4 procenta proti růstu o 0,1 procenta v závěru loňského roku.
Česká ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,5 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí její růst činil 0,4 procenta. Meziročně pak v prvním kvartálu vykázala růst o 0,4 procenta proti meziročnímu růstu o 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.
Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, zaznamenalo nejvyšší nárůst proti předchozímu čtvrtletí Irsko (plus 1,1 procenta), následované Lotyšskem, Litvou a Maďarskem (všechny plus 0,8 procenta). Švédsko bylo s minus 0,1 procenta jediným členským státem, který vykázal pokles HDP proti předchozímu čtvrtletí.
Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.
Eurostat: Míra inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 procenta
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Inflace v eurozóně tak zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v dubnu v eurozóně klesla na 2,7 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci. To podpořilo očekávání, že ECB by v červnu mohla zahájit snižování úrokových sazeb.
Tento měsíc Rada guvernérů ECB na svém zasedání v souladu s očekáváním opět ponechala úroky beze změny. Signalizovala však, že se blíží jejich snížení. Šéfka ECB Christine Lagardeová rovněž naznačila, že eurozóna by se snižováním úroků nemusela čekat na americkou centrální banku (Fed).
Nejvyšší meziroční míru inflace v rámci zemí používajících euro v dubnu podle odhadů Eurostatu vykázala Belgie, kde se spotřebitelské ceny zvýšily o 4,9 procenta. Nejnižší byla naopak inflace v Litvě, kde ceny vzrostly pouze o 0,4 procenta.
V České republice, která není členem eurozóny, se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o dvě procenta. Inflace tak zůstala na únorové úrovni. Údaje o dubnovém vývoji inflace Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 13. května.