Průmyslová výroba v červnu meziročně vzrostla o 0,2 %, v meziměsíčním srovnání byla nižší o 1,1 %. Druhé čtvrtletí tak uzavřel tuzemský průmysl slabým výkonem, zčásti kvůli odeznívajícímu efektu silné americké poptávky poháněné celním předzásobením, což naznačoval i komentář k bleskovému odhadu HDP. Oproti květnu navíc došlo k citelnému propadu hodnoty nových zakázek, což snižuje šance na výraznější oživení průmyslu ve druhé polovině roku.
Napříč průmyslovým sektorem se v červnu nejvíce dařilo automotivu, v plusu skončila také výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výrobků určených pro stavebnictví. Výroba elektřiny naopak poklesla, podobně jako produkce v páteřních odvětvích zpracovatelského průmyslu jako je chemický nebo strojírenský.
Podnikatelské nálady signalizují stagnaci průmyslu také na začátku druhé poloviny roku. Index nákupních manažerů PMI v červenci setrval poblíž hranice 50 bodů, poté co od začátku roku setrvale rostl z pásma recese. Stabilizace průmyslové výroby je dobrou zprávou, k výraznějšímu růstu ale dle nás zatím chybí impulsy. A to i z důvodu amerických celních tarifů, které sice nedosahují obávaných extrémních úrovní, ale i tak budou brzdit oživení v českém průmyslu z titulu jeho silné integrace do německých dodavatelských řetězců.
Optimismus krotí i červnové bilanci nových průmyslových zakázek. Jejich hodnota se meziročně snížila o 3,3 %, přičemž šlo o plošný pokles napříč sektory, byť v některých případech hrála roli i vysoká srovnávací základna. K poklesu nicméně došlo i v meziměsíčním srovnání (až na strojírenství), například v případě automobilového průmyslu o 11,6 %.
Ve druhé polovině letošního roku proto očekáváme jen velmi pozvolené oživení průmyslové produkce, které bude závislé na vývoji na našich hlavních exportních trzích. Dokud nedojde k viditelnému nárůstu globální poptávky po průmyslových výrobcích, zůstane tuzemská výroba jako celek pod tlakem.