Tržby českých automobilek a dodavatelů dílů loni stouply o 2,6 procenta na 1,571 bilionu korun. Export se zvýšil o 3,1 procenta na 1,305 bilionu. Oznámili to dnes zástupci Sdružení automobilového průmyslu.
Tržby finálních výrobců se zvýšily o 4,4 procenta na 951 miliard korun. Dodavatelé dílů utržili 594 miliard, tedy o 0,3 procenta meziročně více. Dalších 25,3 miliardy korun připadá na účelové organizace.
Výroba osobních aut v Česku loni vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut klesla o 16 procent na 151.162 elektromobilů a plug-in hybridů. Víc než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst.
"Výkonnost našeho odvětví byla i v uplynulém roce ovlivněna řadou vnějších faktorů – především slabším hospodářským vývojem v Německu a dalších evropských zemích, přetrvávající nejistotou na trzích a nižší investiční aktivitou v ekonomice. Firmy se zároveň musely vypořádat se strukturálními problémy, jako jsou stále vysoké ceny energií, rostoucí regulační zátěž či složitá situace na trhu práce. I přes tyto výzvy se však sektor dokázal v roce 2024 úspěšně adaptovat, a proto můžeme do dalšího období vstupovat s mírným optimismem," uvedl prezident sdružení Martin Jahn.
Letošní rok ovlivní slábnoucí poptávka na evropském trhu i snaha automobilek přiblížit se emisním cílům EU. Ty se podle Jahna nedaří plnit, i když výrobci elektrické vozy nabízí za cenu výrobních nákladů a jejich prodeje se mají letos zdvojnásobit.
Automobilky by podle něho uvítaly prodloužení období pro sledování emisních cílů ze stávajících tří let na pět let, ale i přehodnocení celého evropského nařízení o ukončení výroby aut se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle viceprezidenta sdružení Miroslava Dvořáka je nutné i modernizovat vzdělávací systém a zvýšit flexibilitu trhu práce. Dodavatelé dílů se také snaží diverzifikovat výrobu například spoluprací se zbrojním průmyslem. "Vstup do tohoto odvětví je nicméně velmi složitý," podotkl Dvořák.
Počet zaměstnanců ve firmách sdružení dosáhl koncem loňského roku 140.874 osob a je dlouhodobě stabilní. I přes složitou ekonomickou situaci nedocházelo k propouštění kmenových zaměstnanců. Mzdy v členských firmách vzrostly o 7,6 procenta na průměrných 59.056 korun. Je tak o 31,1 procenta vyšší než v dalších sektorech zpracovatelského průmyslu.
Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila ve svých tuzemských závodech v roce 2024 celkem 896.933 automobilů, což je nárůst o 3,7 procenta. Firma Hyundai Motor Manufacturing Czech v Nošovicích snížila loni výrobu o 2,8 procenta na 330.890 vozidel. Z výrobní linky Toyoty Motor Manufacturing v Kolíně sjelo v loňském roce celkem 225.058 zkompletovaných automobilů, tedy o 17 procent meziročně více. Společnost Tatra Trucks, která je jediným tuzemským výrobcem nákladních vozidel, meziročně navýšila výrobu o 90 vozidel na 1522 aut. Téměř dvě třetiny produkce kopřivnické značky směřovaly na export.
Výroba autobusů zaznamenala meziroční pokles o 14,5 procenta na 4489 vozů, způsobený především objednávkovým charakterem výroby. Ve vysokomýtském závodě Iveco Czech Republic bylo vyrobeno 4040 autobusů, tedy o 14,8 procenta méně, dalších 604 autobusů bylo dokončováno v sesterském závodě ve městě Foggia v Itálii. Libchavský závod SOR vyrobil 416 autobusů, tedy o 76 méně proti roku 2023. Společnost KHMC zvýšila produkci o 11 na 31 minibusů.
Výrobce motocyklů Jawa Moto vykázal meziroční nárůst výroby o 154 motocyklů, tedy o pětinu na 909 motocyklů. Z toho 52,6 procenta směřovalo do zahraničí.