Donald Trump pohrozil Brazílii 50% clem kvůli jejím vnitropolitickým záležitostem, což je zatím nejextrémnější případ, kdy americký prezident využívá obchodní politiku jako zbraň k prosazení nesouvisejících požadavků. Trump ve středu ve svém dopise Brazílii zmínil zacházení s bývalým prezidentem Jairem Bolsonarem a vyzval brazilské úřady, aby stáhly obvinění proti němu kvůli údajnému pokusu o převrat. „Tento proces by se neměl konat. Je to hon na čarodějnice, který by měl OKAMŽITĚ skončit!“ napsal Trump.
Levicový prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva reagoval na sociálních sítích s tím, že jeho země si nenechá „diktovat“ od nikoho. Dodal, že případ proti těm, kdo plánovali převrat, je výhradně záležitostí brazilské justice a „není předmětem zásahů ani hrozeb“.
„Na jakékoli jednostranné zvýšení cel odpovíme podle zákona o ekonomické reciprocitě,“ napsal Lula. „Naše vztahy se světem řídí suverenita, respekt a neústupná obrana zájmů brazilského lidu.“
Trumpova nejnovější hrozba vůči zemi, která do USA vyváží méně než z ní dováží, posiluje obavy, že formální obchodní dohody nemusí poskytovat dostatečnou ochranu před budoucím zvyšováním cel. Také to ukazuje, že cla oznámená Trumpem v dubnu na „Den osvobození“ mají jen omezený význam.
Trump již dříve využil hrozby cly k dosažení geopolitických cílů. V lednu oznámil rozsáhlá cla na Kolumbii, ale hrozbu náhle stáhl po dohodě o návratu deportovaných migrantů. Uvalil také 20% cla na Čínu kvůli údajnému selhání v zastavení toku fentanylu do USA a pohrozil zemím BRICS vyššími cly za podkopávání dolaru.
Bezprecedentní krok
Podle Stephena Olsona, bývalého amerického obchodního vyjednavače a hostujícího seniorního pracovníka ISEAS–Yusof Ishak Institute, je však bezprecedentní, aby USA uvalily clo na cizí zemi kvůli soudnímu řízení.
„To vysílá signál americkým obchodním partnerům, že jakákoli otázka, která upoutá Trumpovu pozornost, se může stát problémem v obchodní agendě,“ řekl Olson. „Také to vyvolává otázky, zda vůbec někdy reciproční vyjednávání o clech něco vyřeší.“
Zatím Trumpovy nové hrozby příliš neotřásly globálními trhy, jako tomu bylo v dubnu, kdy byla oznámena tzv. reciproční cla. Obchodníci se nyní soustředí na prodloužení lhůty pro jednání do 1. srpna. To fakticky dává obchodním partnerům více času na jednání, protože na Wall Street přetrvává skepse, že Trump skutečně cla zavede.
Dopad na měnu
Hrozba vůči Brazílii však otřásla brazilským realem, který oslabil až o 2,9 % vůči americkému dolaru. Americké akciové futures klesly kvůli nejistotě ohledně obchodní politiky, přičemž kontrakty na S&P 500 ztratily 0,2 %, i když akcie v Evropě a Asii rostly.
Dopis Brazílii byl jedním z několika, které Trump ve středu rozeslal. Uvalil 30% clo na Alžírsko, Libyi, Irák a Srí Lanku, 25% clo na produkty z Bruneje a Moldavska a 20% clo na zboží z Filipín. Tato cla byla většinou v souladu s dříve oznámenými sazbami, i když pro Irák a Srí Lanku je snížil a pro Filipíny, spojence USA, zvýšil.
Brazílie je první zemí, která obdržela Trumpovo oznámení o clech, a přitom nebyla na původním seznamu obchodních partnerů z dubna. Dopis Brazílii je také varováním pro skupinu BRICS, kterou Trump označuje za hrozbu pro status dolaru jako světové rezervní měny.
Brazílie je mezi Trumpovými cíli výjimečná tím, že má s USA obchodní deficit, zatímco většina ostatních zemí má přebytek. V roce 2024 Brazílie dovezla z USA zboží za přibližně 44 miliard dolarů, zatímco americký dovoz z Brazílie činil asi 42 miliard dolarů.
Na otázku, jaký vzorec používá pro stanovení cel, Trump odpověděl: „Je to založeno na zdravém rozumu, na deficitech, na tom, jak to bylo v minulosti, a na holých číslech.“ „Jsou založena na velmi, velmi podstatných faktech a také na historii,“ dodal.
Trump tento týden ještě zvýšil nejistotu, když prohlásil, že si není „na 100 % jistý“ novým termínem pro dokončení jednání. Později však ujistil investory a partnery, že cla skutečně zavede, a v úterý prohlásil: „Veškeré peníze budou splatné od 1. SRPNA 2025 — žádné výjimky nebudou uděleny.“
Zástupce ministra financí Michael Faulkender ve středu uvedl, že i když cla vstoupí v platnost, jednání mohou pokračovat i po srpnovém termínu. „S mnoha těmito zeměmi jsme dosáhli obrovského pokroku a u některých zbývá jen doladit rámec,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg TV. „Detaily dohody se budou řešit i po 1. srpnu, ale cílem je mít do té doby rámcovou dohodu.“
Hrozba vůči Brazílii však podle ekonomů z vedených Brianem Tanem naznačuje, že i když země uzavřou dohody s USA do 1. srpna, mohou později čelit dalšímu zvyšování cel.
BRICS a měď
„Domníváme se, že oznámení prezidenta Trumpa o 50% clu na Brazílii pravděpodobně oslabí důvěru asijských tvůrců politik, že dohoda ukončí nejistotu ohledně americké obchodní politiky,“ napsali.
Prezident také zvýšil tlak na dva klíčové partnery — uvedl, že EU může brzy čelit jednostrannému clu navzdory pokroku v jednáních, a slíbil, že uvalí dalších 10 % na Indii kvůli její účasti v BRICS.
Zvažuje také odvětvově specifická cla, například 50% clo na měděné produkty, což v úterý způsobilo rekordní jednodenní nárůst ceny mědi v New Yorku o 17 %. Navrhl také až 200% cla na dovoz léčiv, pokud farmaceutické firmy nepřesunou výrobu do USA během příštího roku.
Ačkoli Trump prezentuje svá oznámení o clech jako dohody, i ty, které skutečně uzavřel — například s Velkou Británií a Vietnamem — jsou daleko od komplexních dohod a mnoho detailů zůstává nejasných. S Čínou se mu podařilo uzavřít příměří ohledně snížení cel a usnadnění toku kritických surovin.
Podle Stevena Okuna, zakladatele a ředitele APAC Advisors, může Trumpova kritika ekonomik BRICS a hrozby vysokými cly vést k tomu, že tyto země se ještě více semknou.
„Naznačuje to, že země by měly i nadále očekávat, že Trump bude cla využívat k dosažení svých cílů — a že prostor pro úlevy je omezený,“ řekl po telefonu. „Může uvalit cla z jakéhokoli důvodu kdykoli.“
Zdroj: Bloomberg