Trh dlouhodobě vnímá měď jako komoditu s výrazným růstovým potenciálem. Zavedení 50% cla na dovoz mědi do USA je proto široce považováno za nelogický krok z hlediska hospodářské politiky a panuje přesvědčení, že k jeho plné realizaci nakonec nemusí dojít.
Historie ukazuje, že Donald Trump již v minulosti oznámil rozsáhlá cla, která nakonec nebyla do praxe uvedena. Poslední oznámení o 50% clu na měď nebylo podloženo oficiálním dokumentem ani výkonným nařízením, ale zaznělo jako odpověď na otázku novináře během vládního zasedání. Ministr obchodu Howard Lutnick následně uvedl, že zavedení cla se očekává v červenci nebo srpnu.
Spojené státy pokrývají přibližně polovinu své spotřeby mědi z dovozu. Více než 90 % této mědi pochází z Chile, Kanady a Peru. Pokud by se clo skutečně vztahovalo na celý objem dovozu, tedy přibližně na 900 tisíc tun ročně, a při současné globální ceně zhruba 10 000 dolarů za tunu, znamenalo by to pro americké odběratele dodatečné náklady ve výši 4,5 miliardy dolarů ročně.
Domácí kapacity na zpracování mědi jsou přitom omezené. V USA fungují pouze dvě aktivní primární hutě - jedna v Miami (v malém městě v Arizoně, ne v megalopoli na Floridě), kterou vlastní , a druhá v Kennecottu v Utahu, provozovaná společností . Výstavba nové hutě by si vyžádala investici kolem 6 miliard dolarů na milion tun kapacity a časový horizont přibližně pěti let. Vzhledem k současnému globálnímu převisu kapacit a negativním ekonomickým podmínkám v hutním sektoru (např. záporné poplatky za zpracování) se investice tohoto rozsahu jeví jako vysoce riziková a málo pravděpodobná.
Z pohledu trhu se tedy navrhované clo jeví jako opatření, které spíše zvýší náklady amerických výrobců a bude působit proinflačně, než že by přesunulo výrobu zpátky do USA. Je potřeba tedy předpokládat, že politika bude s největší pravděpodobností upravena, například formou výjimek pro klíčové obchodní partnery, jako jsou Chile, Kanada a Peru. Takové řešení by umožnilo zachovat politický efekt oznámení, aniž by došlo k výraznému narušení trhu.
Vlivem nepředvídatelné Trumpovy politiky už ale částečně k narušování trhu s mědí dochází. V poslední době proudí z burzy LME do USA méně fyzické mědi, protože obchodníci se snaží zajistit si dodávky jinými cestami, a to například přímými kontrakty s producenty nebo přes jiné burzy. Tím se snižuje množství kovu dostupného na LME, což může narušit její roli jako hlavního trhu pro stanovení světových cen. Pokud se měď z LME nedostává do USA, hrozí, že ceny na LME a americké burze COMEX se začnou rozcházet. V krajním případě může vzniknout situace, kdy je mědi na trhu málo a ceny prudce vzrostou – tzv. short squeeze. Jeden z nejznámějších takových short squeezů na trhu s komoditami se odehrál v březnu 2022 na trhu s niklem na londýnské burze LME. Během pouhých tří dnů tehdy vzrostla jeho cena o více než 270 %
V případě, že k zavedení cla v navržené podobě nedojde, očekává se korekce cen mědi směrem dolů, a to jak na burze LME, tak na americké COMEX, kde ceny dosáhly rekordních hodnot. Akcie těžařských firem, jako jsou (ANTO) nebo (FCX), by na tento vývoj mohly zareagovat negativně. Zvlášť FCX by mohla být zasažena citelněji, protože má výraznou expozici vůči americkému trhu.