Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku. Informoval o tom ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ). Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.
Podle WSJ USA počítají také s obnovením dodávek ruské energie do Evropy. Americké finanční společnosti a další podniky by zároveň využily 200 miliard dolarů (4,17 bilionu korun) zmrazených ruských státních aktiv k financování projektů na Ukrajině, informuje WSJ.
Peskov na dotaz novinářů ohledně článku oznámil, že Kreml má zájem o zahraniční investice. "Ale nevedeme veřejné diskuse o žádných konkrétních plánech ani projektech," dodal a k další otázce ohledně využití ruských aktiv v hodnotě 200 miliard dolarů se odmítl vyjádřit, píše Reuters.
Po ruské ozbrojené invazi na Ukrajiny v roce 2022 odešla z Ruska řada investorů. Západní země se prostřednictvím sankcí snaží dále ekonomicky Moskvu oslabit, ale účinnost sankcí je stále předmětem debat.
WSJ informoval, že jeden z evropských úředníků označil návrhy Trumpových plánů za ekonomickou verzi jaltské konference z roku 1945. Na Jaltě si vítězové druhé světové války, Sovětský svaz, Spojené státy a Velká Británie, rozdělili sféry vlivu v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu vedl jednání o poválečné rekonstrukci a rozvoji Ukrajiny s představiteli USA. Hovořil s americkým ministrem financí Scottem Bessentem, zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a šéfem americké investiční společnosti Larrym Finkem. "Probrali jsme klíčové věci pro rekonstrukci, různé mechanismy a vize. Existuje mnoho vývojových trendů, které se správným přístupem mohou na Ukrajině fungovat," napsal poté Zelenskyj.
Válku, kterou v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, se od svého nástupu do úřadu na počátku roku snaží americký prezident Donald Trump zastavit. Spojené státy ovšem zvyšují především tlak na Kyjev, aby souhlasil s dříve předloženou mírovou dohodou, která v mnoha bodech zejména v rané fázi návrhů vycházela vstříc Rusku, poznamenala agentura Reuters. Kontroverzní je především možnost, že by napadená Ukrajina předala Moskvě území, které ruská armáda dosud ani nedokázala vojensky okupovat.