„Den rozhodnutí“ je tady. Nejvyšší americký soud by dnes mohl rozhodnout o zákonnosti cel prezidenta Donalda Trumpa. Verdikt by mohl mít dalekosáhlé důsledky, a to nejen na obchodní politiku USA, ale i na její fiskální situaci. Zda skutečně soud dnes vydá rozhodnutí, ale není jisté.
Soud se v zásadě zabývá dvěma otázkami. Tou první je, zda může Trumpova administrativa použít ustanovení zákona o mezinárodních nouzových hospodářských pravomocích (IEEPA) k uvalení cel. Tou druhou pak je, že pokud to není vhodné, tak zda USA budou muset vrátit dovozcům peníze, které už v rámci cel zaplatili.
Konečné rozhodnutí však může být také někde mezi tím, píše server CNBC s tím, že soud má možnost udělit omezené pravomoci podle IEEPA a požadovat pouze omezené splácení, spolu s několika dalšími možnostmi, jak tuto citlivou záležitost řešit.
Nicméně i kdyby Bílý dům případ prohrál, má k dispozici jiné nástroje k zavedení cel, jež nevyžadují mimořádné pravomoci uvedené v zákoně.
Sám ministr financí Scott Bessent ve čtvrtek řekl, že očekává "smíšený" rozsudek. „O čem není pochyb, je naše schopnost pokračovat ve výběru cel přibližně na stejné úrovni, pokud jde o celkové příjmy. Co je nejisté, a je to pro americký lid opravdu škoda, je, že prezident ztrácí flexibilitu používat cla jak pro národní bezpečnost, tak pro vyjednávací páku,“ řekl Bessent během čtvrtečního vystoupení v Minneapolis.
Představitelé Trumpovy administrativy uvedli řadu možností, jak rozhodnutí soudu vyvážit, pokud by verdikt nedopadl podle jejich představ. Bessent konkrétně uvedl, že má alespoň tři další možnosti prostřednictvím Obchodního zákona z roku 1962, které zachovají většinu cel. Zároveň se však obává, že náhrady by mohly zatížit administrativu a její snahu snížit fiskální deficit.
Cla podle údajů ministerstva financí přinesla do americké státní kasy ve fiskálním roce 2025 přibližně 195 miliard dolarů a dalších 62 miliard dolarů ve fiskálním roce 2026.
Analytici vidí v rozhodnutí Nejvyššího soudu značný prostor pro nuance. Soud "má širokou volnost při vydávání rozhodnutí. Možností výsledků je několik, například že soud zúží rozsah stávajících cel, ale nenařídí jejich úplné zrušení nebo neomezí budoucí uplatňování cel“, uvedli.
Dopad cel zatím nebyl tak negativní, jak analytici varovali. Inflace měla omezený dopad, zatímco obchodní deficit prudce klesl, což vyvrátilo některá očekávání, že cla by mohla z USA udělat vyvrhel na globální obchodní scéně. Obchodní nerovnováha za říjen dosáhla nejnižší úrovně od konce finanční krize v roce 2009, tedy v době, kdy dovoz prudce klesl kvůli masivní recesi, již krize vyvolala, upozorňuje CNBC.