Vláda premiéra Andreje Babiše připravila novou hospodářskou strategii, která se v řadě bodů „trefuje do černého“. Jako řada předešlých hospodářských strategií správně akcentuje potřebu posunout českou ekonomiku dál k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a správně identifikuje řadu klíčových bolavých bodů domácího hospodářství v čele s potřebou kvalitnějšího vzdělávacího systému, inovačního ekosystému, efektivnější podpory investic, kultivace kapitálového trhu, redukce byrokracie či dobudování dopravní a energetické infrastruktury. Úkolů věru není málo.
Oproti předešlým strategiím však tato relativně dobře definuje i jednotlivé potřebné kroky pro její naplnění, měřitelné cíle, termíny a vcelku slušně i implementační rámec a zodpovědnost konkrétních ministerstev. I tak se jí bohužel může velmi jednoduše stát, že skončí jako řada předchůdkyň v šuplíku. Kde je hlavní problém?
Především v tom, že když strategii porovnáte s programovým prohlášením vlády, hrají každý zcela jinou „písničku“ jiným hudebním stylem. Jako by chtěli společný koncert uspořádat Ozzy Osbourne a Karel Gott. Programové prohlášení vlády spíše připomíná nesourodý seznam nákladných populistických „dárků“ voličům v čele se zrušením televizních poplatků, slevami na jízdném pro seniory nebo zvýšení rodičovského příspěvku. Tím se s prioritami strategie jednoduše zcela míjí. Stejně tak jako v řadě dílčích, ale důležitých kroků – například podle vládního prohlášení chce vláda draze a neefektivně podporovat investice v ČR snížením daně z příjmu právnických osob, zatímco podle hospodářské strategie správně akcentuje efektivnější zrychlené odpisy.
Stávající vláda přitom stejně jako ta předešlá bude žít v realitě velmi napjatých veřejných rozpočtů a bude muset velmi pečlivě volit mezi výdajovými prioritami. Celkové náklady vyčísluje do roku 2030 na tři biliony korun a zapojení soukromého sektoru vypadá spíše nadhodnocené. A jak bude volit mezi prioritami, to zůstává otázkou.
Strategie má sice opticky vysokou prioritu tím, že po britském vzoru zřizuje „Delivery tým“, který reportuje přímo prvnímu místopředsedovi vlády. To však nemusí být žádná skutečná záruka úspěchu. Delivery tým nemá žádné sankční pravomoci. Může koordinovat, monitorovat a eskalovat – ale eskalace vede zpět k ministrům a vládě, kde platí koaliční aritmetika. Pokud koaliční partner nesouhlasí s konkrétním opatřením nebo ho oddaluje, nemá Delivery tým žádný nástroj vynucení. To je zásadní rozdíl oproti britskému originálu, kde byla Delivery Unit přímo při premiérovi a opírala se o jeho osobní politický kapitál.
Strategie zároveň nezakládá žádný zákonný rámec ani usnesení vlády s vynutitelnými termíny. Jde o dokument přijatý vládou, nikoliv o zákon. Jakmile se politické priority posunou nebo koalice oslabí, neexistuje mechanismus, který by implementaci udržel na kolejích. A vzhledem k tomu, že vládní prohlášení je naladěno na zcela jinou notu než strategie, může se to stát velmi jednoduše. Strategie pak zůstane sepsaná „v šuplíku“ a v realitě uvidíme klasickou českou „bramboračku“.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v těsné blízkosti 24,20 EUR/CZK a vykazuje relativně nízkou volatilitu. Celní chaos ji zjevně příliš nevzrušuje a domácí scéna je, co se čísel týče, tento týden relativně klidná. Koruna tak může primárně reagovat na pohyby na eurodolaru, popřípadě na vystoupení domácích centrálních bankéřů.
Eurodolar
Dolar sice vstoupil do nového týdne lehkými ztrátami, během včerejší seance jich ale většinu odmazal a posunul se zpět pod hladinu 1,18 EUR/CZK. A to navzdory vyšší nejistotě ohledně americké obchodní politiky, respektive nárůstu averze k riziku. Ode dneška mají začít platit nová 15% cla dle článku 122, se kterými americká administrativa vyrukovala po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vzhledem k jejich dočasnosti (max. 150 dní) bude administrativa hledat způsob, jak držet protekcionistickou politiku trvale.
Povzbuzení pro euro včera přišlo z Německa, kde stále více čísel signalizuje postupné oživení. Po velmi dobrém výsledku PMI ve zpracovatelském průmyslu (poprvé od roku 2022 v pásmu expanze) potěšil trhy i výsledek podnikatelské nálady dle indexu Ifo.