Paul Krugman hovořil na Bloombergu o tématu cel a jejich zrušení. Podle něj toho současná legislativa moc neříká o tom, jak mají být cla vlastně zaváděna a Trump toho využil. Tudíž „zaváděl cla, kdykoliv ho to napadlo.“ Jaký dopad může mít jejich soudní zrušení, včetně změn v rozpočtových příjmech?
Na Bloombergu se diskutovalo o tom, že současná vláda uváděla za jeden z hlavních argumentů pro cla vyšší rozpočtové příjmy, a tudíž snižování deficitů. Podle Krugmana dosahovaly příjmy z nových cel asi jedné desetiny deficitů a jejich zrušení tedy bude mít odpovídající dopad. To není podle experta nijak významná věc. K tomu připomněl, že Trump stejně zaváděl cla z mnoha různých důvodů, hrozil jimi Evropě kvůli Grónsku nebo Brazílii kvůli jejímu vnitropolitickému vývoji.
Bloomberg k diskusi připojil přehled různých zákonných cest, kdy je možné zavádět cla. Například z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je možné je zavést bez časového omezení v jakékoliv výši. Podle Krugmana tak existují způsoby, jak cly nahradit ztracené vládní příjmy, ale nové prostředí už každopádně nebude Trumpovi dávat takovou flexibilitu jako to předchozí. Z makroekonomického hlediska pak cla představují zdanění spotřeby. Na ekonomickou aktivitu působí „mírně kontrakčně“ a představují určitý růst životních nákladů. „To nyní půjde pryč.“
K poslední poznámce pak Krugman dodal, že je vždy otázkou, jak se vlastně zachová firemní sektor a jak bude nastavovat ceny. Připomněl, že inflace se drží kolem 3 % a kdyby firmy chtěly promítnout zrušení cel do svých cen, stačí, aby nyní ceny nezvedaly v podobném tempu, jaká je inflace, ale méně. Pokud ale Trump začne zavádět nová cla na jiném než dosavadním základě, „podobná úleva spotřebitelům může mít jen krátké trvání.“
Na Youtube kanále The Contrarian Krugman řekl, že zrušení cel je dobrá zpráva, ale Trump pravděpodobně najde cesty, jak z ní to dobré eliminovat. Doposud cla platily zejména firmy, jako je Walmart. K otázce vracení peněz za zaplacená cla řekl, že tyto vratky by šly firmám, jako je Walmart, které by peníze zřejmě nijak neposílaly zpátky spotřebitelům. Celou situaci pak opět charakterizuje vysoká nejistota včetně toho, co bude vláda nyní dělat a používat jako základ pro zavádění nových cel.
Krugman zmínil, že v ekonomice sice není znát velké propouštění, ale také nedochází k tvorbě pracovních míst. Z tohoto pohledu nejsou negativní šoky typu vysoké nejistoty nijak žádoucí. K otázce vývoje obchodní bilance ekonom řekl, že do Spojených států stále proudí hodně zboží, které si ony samy prostě nikdy nebudou vyrábět. Část dovozů pak představuje výrobní vstupy pro americkou produkci. To celkově znamená, že není žádným překvapením, že nedochází k poklesu celkových dovozů i přesto, jaká cla byla zaváděna.
Ve vztahu k obchodním partnerům „jsme nyní naprosto nespolehliví a nepredikovatelní“, řekl Krugman. USA se podle něj vzdaly důvěry, kterou v ně jejich partneři měli. Trumpem uzavřené „dohody“ nemají podle Krugmana velkou váhu a vlastně nemá smysl hovořit o výrobním sektoru Spojených států. Ve skutečnosti totiž existuje výrobní sektor Severní Ameriky, protože výrobní vertikály mezi USA, Mexikem a Kanadou jsou natolik silně provázané, že nejdou oddělit na základě hranic.