Umělá inteligence hýbe trhy. Investoři mají obavy, že masivní investice technologických firem do jejího rozvoje nemusí přinést kýžené ovoce. A že se nejedná o investice malé. Američtí technologičtí giganti v čele s Googlem, Microsoftem, Amazonem a Metou plánují navýšit letos investice do AI infrastruktury o více než 60 % na neskutečných 660 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek ročního HDP České republiky, za který bychom dokázali pravděpodobně postavit více jak 70 nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech (na jižní Moravě by nám asi nepoděkovali).
Každopádně při takto výrazných investicích se investoři logicky ptají, zda tyto peníze nezůstanou „utopené“ v neproduktivních projektech. To bude do značné míry závislé na tom, zda umělá inteligence přinese zákazníkům reálný užitek, respektive zda zvýší jejich produktivitu a budou za něj současně ochotni zaplatit, tedy že naskočí na funkční monetizační mechanismus.
Studie na amerických datech zkoumající dosavadní dopady AI na produktivitu firem přitom zatím vyznívají relativně rozpačitě. A nejnovější analýza Banky pro mezinárodní platby (BIS) na evropských datech zatím přináší obdobně smíšené závěry.
Dobrou zprávou je, že analýza ukazuje na určitý pozitivní dopad zavedení umělé inteligence na evropské firmy, jež v průměru podle autorů zvyšuje produktivitu práce o 4 % (zkoumáno na individuálních firemních datech). To je sice statisticky významné číslo, byť rozhodně nejde o revoluci, ale spíše o střízlivý odhad konzistentní s umírněnějšími makroekonomickými projekcemi.
Zásadní je přitom zjištění, že vyšší produktivita nepramení z propouštění, nýbrž z tzv. prohlubování kapitálu. AI zvyšuje výkon pracovníků, aniž by je zatím nahrazovala. Zaměstnanci firem využívajících AI navíc zatím pobírají vyšší mzdy než jejich kolegové ve firmách bez AI.
Studie ale odhaluje i znepokojivou nerovnoměrnost. Produktivní přínosy AI se koncentrují u středních a velkých firem, zatímco u malých podniků jsou statisticky nevýznamné. V Evropě s převahou malých a středních firem to představuje reálné riziko prohlubování ekonomických rozdílů. Navíc se ukazuje, že samotné nasazení AI nestačí. Firmy, které současně investují do softwaru, dat a školení zaměstnanců, z AI těží výrazně více. Každý procentní bod navíc investovaný do školení zvyšuje produktivní efekt AI o téměř 6 %. Pouhé investice do hardwaru a infrastruktury bez doprovodných investic do „lidí“ tedy nemusí přinést očekávanou návratnost.
Úspěch amerických a evropských firem při adopci AI přitom bude klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda se americkým technologickým gigantům vysoké investice do AI infrastruktury mají šanci vrátit. A to je pro dnešní náladu na trzích otázka zcela „zásadní“, protože sedm největších technologických firem stále tvoří okolo 40 % tržeb celého indexu S&P 500.
TRHY
Koruna
Česká koruna bez výraznějších domácích impulsů fluktuuje v rozmezí 24,20-24,30 EUR/CZK. České měně se bezesporu líbí poslední ztráty amerického dolaru, na druhou stranu z domácího pohybu tržních sazeb po únorovém zasedání ČNB už nedokáže mnoho vytěžit. V tomto týdnu budeme ještě sledovat čtvrteční detaily inflace a pak páteční zápis ze zasedání bankovní rady.
Eurodolar
Nečekaně slabá čísla z amerického maloobchodu za měsíc prosinec poslala včera eurodolar nad 1,19. Tržby se meziměsíčně snížily, což mělo dopad na náš nowcast růstu HDP pro 4. kvartál. Revizi Amerického stopaře vydáme dnes odpoledne, avšak již teď můžeme říct, že mizerný maloobchod ubral z růstu přibližně 0,2procentního bodu (ten však zůstává stále na velmi solidních 4 %).
Dnes odpoledne přijdou na řadu ostře sledovaná data z amerického trhu práce za měsíc leden, jejichž zveřejnění bylo posunuto z minulého pátku (vinou mini-shutdownu). Statistiky, jež předcházely payrolls nevyznívaly úplně pozitivně (zejména pak ADP report), takže z pohledu přírůstku nových pracovních míst počítáme jen s nárůstem v řádu několika desítek tisíc. Kromě toho ovšem hrozí i negativní revize předchozích dat (která byla již tak nízká). Není tedy divu, že dolar je před reportem nervózní a lehce ztrácí.