Největší ropný šok v historii, který vyvolala válka na Blízkém východě, má podle větší dopad na produkty jako jsou diesel nebo letecké palivo než na samotnou surovou ropu.
Výpadek ropy způsobený uzavřením Hormuzského průlivu činí 16,2 milionu barelů denně, což překonává všechny předešlé krize, ať už jde o legendární embargo vyhlášené kartelem OPEC v roce 1973, íránsko-iráckou válku z roku 1980 nebo invazi Iráku do Kuvajtu o deset let později.
Žádná z těchto událostí nesnížila světové toky ropy tak dramaticky a tak rychle, uvádí , podle které je důsledkem mj. to, že „ceny mnoha rafinovaných produktů vzrostly mnohem více než samotná cena ropy“.
Vážné narušení dodávek takzvané středně těžké ropy znamená riziko nižší výroby nafty, leteckého paliva a topného oleje, varují analytici této americké investiční banky Yulia Zhestkova Grigsbyová a Daan Struyven.
Globální energetické trhy se ocitly v chaosu kvůli americko izraelských útoků na Írán, které započaly koncem února. Konflikt zastavil vývoz ropy a ropných produktů přes Hormuzský průliv a vedl k útokům na energetickou infrastrukturu v celém regionu. To donutilo producenty ropy snížit těžbu a odstavit některé rafinérie, připomíná agentura Bloomberg.
Zatímco ceny ropy od prvních útoků vzrostly o více než 40 procent (Brent překonal 100 USD za barel), tak ceny některých rafinovaných produktů vzrostly ještě výrazněji. V některých částech Asie se náklady na paliva dokonce zdvojnásobily a třeba Jižní Korea po vzoru Číny a Thajska omezila export, aby ochránila domácí trh.
„Žádné produkty ani regiony nejsou plně imunní,“ mají jasno analytici . Válka omezuje schopnost producentů v Perském zálivu vyvážet rafinované produkty, způsobuje výpadky rafinérií a snižuje dodávky ropy, která je nejvhodnější k výrobě paliv, jako je nafta.
„Téměř 60 procent obvyklých exportů z Perského zálivu tvoří středně těžká a těžká ropa (typicky používaná k výrobě leteckého paliva, nafty a topného oleje) a mimo Blízký východ jsou alternativní producenti velmi omezení,“ konstatují analytici.
Světové narušení způsobené konfliktem dopadne také na naftu typu naphtha (solventní nafta), což je vedlejší produkt rafinace používaný k výrobě petrochemikálií, který je klíčovým vstupem pro některé výrobce a také pro letecké palivo. Asie dováží téměř 50 procent své naphthy z Perského zálivu, zatímco Evropa je na regionu závislá ze 40 procent svého leteckého paliva.
Dražší diesel řidiči tankující na čerpacích stanicích evidují už nyní. Třeba ve Spojených státech jsou ceny paliv pro spotřebitele naprosto klíčové a jejich znepokojení z vyšších cen se často významně promítá do výsledků voleb (na podzim jsou v USA midterms, pozn. red.). V pondělí tam už celostátní průměrná maloobchodní cena dieselu dosáhla 5,044 dolaru za galon, což je poprvé od prosince 2022, kdy cena překročila hranici pěti dolarů za galon.