Íránská válka eskaluje s útoky na energie a Fed trhům také nepomohl

Přestože konflikt na Blízkém východě neustal, v posledních dnech jsme přece jen (zřejmě spolu s většinou trhu) doufali, že intenzita může začít klesat. Donald Trump evidentně hledá cestu, jak vycouvat, přesouvá pozornost jinam a časem by nejspíš našel příležitost (znovu) vyhlásit vítězství a umožnit deeskalaci. 

Jenže včera se naplno ukázalo, jak moc jsou rozdílné cíle USA a Izraele. Tomu tolik nezáleží na cenách energií a namísto toho cílí na maximální destrukci Íránu a jeho režimu. A protože na to sám nemá kapacitu, musí udržet USA ve válce. Spojené státy se dosud vyhýbaly útokům na energetickou infrastrukturu, takže Izrael vzal další eskalaci do svých rukou. Včera zaútočil na největší íránské plynové pole, načež Írán v odvetě zasáhl terminál na vývoz plynu v Kataru, ropná těžební zařízení v Saúdské Arábii, dvě rafinerie v Kuvajtu, jednu v Saúdské Arábii a další cíle v SAE. 

Trump vyzval k deeskalaci – Izrael ani Írán by neměly útočit na energetická zařízení. Jenže dokáže některou z těchto stran k tomu opravdu dotlačit? Posouváme se do fáze, kdy útoky i odvety mají stejný důsledek – snižování nabídky energií. To je dost podstatná změna, neboť už nezáleží jen na odblokování Hormuzu. Jestliže dochází k podstatnému poškození infrastruktury, obnovení dodávek si vyžádá delší čas, i kdyby válka rychle skončila. Vyhlídky dlouhodobějších důsledků pochopitelně tlačí ceny rychle nahoru. Vidíme to na ropě rostoucí o 7 a evropském plynu stoupajícím o 15 procent, které navazují na včerejší zvýšení cen.

Americký Fed včera ještě na poslední eskalaci nereagoval a zůstal ohledně posouzení dopadů dražší ropy a plynu zdrženlivý. Jde o vyčkávání, během kterého centrální banka bude doufat v přechodnost šoku. To nepřekvapí.

Zajímavější na zasedání byla nakonec trochu jiná věc. Nová prognóza počítá s rychlejším růstem HDP letos, příští rok i dlouhodobě, nezhoršuje výhled pro nezaměstnanost ani po posledních špatných číslech a výrazných revizích a posouvá výhled inflace směrem nahoru. To i bez energetického šoku znamená posun jestřábím směrem, jakkoli se samotná mediánová projekce pro sazby nezměnila. Dobré je také zmínit důležitou personální zprávu: Jerome Powell byl poprvé konkrétnější ohledně svého působení v centrální bance. Poté, co mu skončí mandát předsedy FOMC, chce dál zůstat guvernérem, dokud nebude odvoláno jeho vyšetřování kolem rekonstrukce budov. Tím ve výsledku otupí Trumpův tlak na výrazně nižší sazby. V celkovém vyznění tak informace z Fedu přispěly k tomu, že trh už dává celkem malou šanci možnosti, že letos dojde ke snížení sazeb. Celý standardní krok je v cenách až pro říjen 2027.

Během dneška mají zasedání ECB, BoE a také ČNB. Ani v těchto případech se nedá příliš čekat nějaká změna politiky, ale zaměříme se zejména na komentáře k aktuálnímu dění a jeho dopadu na výhled pro sazby. 

Nárůst cen energií s sebou táhne nahoru dluhopisové výnosy a doléhá na akcie. Hlavní evropské indexy dopoledne ztrácejí něco méně než 2 procenta, zatímco americké futures už naznačují zklidnění poté, co Wall Street zareagovala propadem už včera. Dolar posiluje k euru na 1,1470. Zajímavý je výrazný propad drahých kovů, když zlato jen za dnešek pokračuje dolů o 4 procenta a obchoduje se už pod 4700 USD. Koruna reaguje na dění ve světě oslabením k 24,50 za euro, resp. 21,35 za dolar.