Šedý mor na banky! Nezbláznili se všichni?

No ve Velké Británii berou manuálové týdně a krom šeku tam velmi často funguje i hotovost. V USA se s hotovostí nesetkáte, ale to, že si jde manuál do banky vybrat šek je naprosto normální.

Nevím, proč by měl být problém zřídit podpisové právo pro pokladníka každé provozovny. Já jsem před několika lety vybíral šekem, který jsem sám vyplňoval a podepisoval, výplaty pro svých 10 podřízených. Pokud ještě nedávno zvládaly velké firmy vyzvedávat, převážet a sáčkovat tisíce výplat, pak to s šeky bude bezpečnější a o nic pracnější. Navíc je to spíše technický problém, který by se dal řešit třeba pomocí zvláštních platebních karet. Zaměstnanci by si na ně mohli pouze vybrat z firemního účtu svoji výplatu u bankomatu nebo na přepážce. Účetní firmy by jen nastavila pro každou kartu limit, nebo ještě lépe - vyexportovala limity (mzdy) ze mzdového programu, tak jako se elektronicky předávají hromadné platební příkazy. Pokud jde o manévry, myslím, že k nim na svatého Berouse dochází pravidelně, bez ohledu na způsob výplaty. Náklady na ten karetní systém by měl hradit zaměstnavatel, neboť on ušetří na hotovostních manévrech. Určitě by to bylo levnější řešení, než když každý zaměstnanec musí platit stovku i víc měsíčně za vedení účtu, kde leží pár hodin jednou měsíčně jeho výplata. --- K těm mafiím a hotovosti: Pokud při předávání hotovosti mezi dvěma bandami nebude dobře cvičené a vyzbrojené policejní komando, je jakýkoli zákon naprd. Ten kufřík s hotovostí si těžko budou vybírat v místní bance. Mají svoje sejfy, kde se skladuje tržba z prodeje drog a jiných nečistých obchodů. Kdyby to ukládali do banky, museli by vysvětlovat, kde k tomu přišli. Takže to z té banky také nebudou vybírat. Kde jsou tedy omezováni? --- K výběru bank: Je pravda, že na menších městech je jen jedna banka. Na vesnici často není ani pošta. Ale nemůžeme chtít po bankách, aby stavěly vysoce zabezpečené objekty v každé díře. To by pak jejich poplatky byly o pár řádů vyšší. Není vinou žádné banky, že v nějakém městečku její pobočka nestojí. Já také nejsem schopen zajistit dostupnost svých služeb pro někoho z druhého konce republiky jen proto, že jsem levnější, než tamní podnikatelé. A ti, kteří za mnou musejí jet z okolních obcí to také mají dražší, než ti ze sousední ulice. Mimochodem - tou možností výběru jsem myslel výběr mezi užíváním a neužíváním služeb banky, ne výběr konkrétní banky. Ten nemůže zajistit zákon, ale jen chuť většího počtu bank u nás podnikat.

Pokud se nepletu, ve Vašem příspěvku byla poznámka, kterou považuji za nejpodstatnější: Kdo má potřebu platit větší obnos, musí to ze zákona udělat bezhotovostně. Jestliže stát takto omezil možnosti občanů, pak se musí také postarat, aby toho omezení někdo nezneužíval. Osobně bych byl pro to, aby se ten zákon zrušil. Je to zbytečná regulace. Gangy se na vládu stejně vykašlou a budou si dál platit na dřevo nebo protislužbou, případně zboží za zboží. Ač je mi autorova filozofie dost blízká, tentokrát musím konstatovat, že se na problém díval skutečně hodně zjednodušeně. Nevím, jak by se berňák tvářil, kdybych platil daně a pojistné ze švýcarského účtu. A i kdyby to nebyl problém, poplatky za mezinárodní převod nejsou zrovna zanedbatelné. Kdybych měl platit poplatky za všechny odchozí i příchozí platby (klienty by asi nezajímalo, že mám účet venku), mohl bych živnost pověsit na hřebík. To by byla skutečně hloupá strategie. Škoda, že jste redakci dohnal k tomu výmazu. Zkuste to trochu diplomatičtěji. Diskuse je přece jen hlavně výměna názorů na problém, ne na autora. :-)

Nevím, jak jste přišel na to, že "úvěr je okrádání". Tak jako k bance patří vkladový účet, tak i k tomutu ústavu patří samozřejmě i účet úvěrový. Problém je v tom, že vztah mezi těmito účty by měl být pro klienta vyvážený včetně jejich poplatků. Podívejte se na pravidla pro fungování stavebních spořitelen. Zákonem je dán maximální možný rozdíl úroku pro spoření a úroku pro úvěr. Dle poslední novelizace nelze měnit jednostranně, stavební spořitelnou, výši poplatků za vedení účtu v průběhu smlouvy. Stanovení maximálního rozdílu úroku mezi úvěrem a vkladem pro banky (byť dočasně) je z mnoha důvodu nereálné. Druhá možnost - zákaz jednostranného zvýšování poplatků však realistická je. Banky by měly být minimálně přinuceny, aby při zvyšování poplatků musely dát klientovi na vybranou - pokud nesouhlasíte, naše služby Vám budou poskytovány za stávajících podmínek do určité doby (vymezeno zákonem, např. do konce kalendářního roku) a pak Vám bude umožněno účet bez jakýchkoliv poplatků zrušit a peníze převést jinam. Tato závazná nabídka by byla zasílána společně s výpisem z účtu.

že se peníze netočí v úvěrech, za to můžou především banky samy. a v růstu zadluženosti spotřebitelskými úvěry bych tedy spásu fakt neviděl

i kdyz pri medzibankovych sazbach kolem 2% to neni nic moc a prilezitosti k uverovani/investovani na lokalnim trhu neni nazbyt. Skratka trh je maly, investicne znacne omezeny a kartelova dohoda bank ohledne kompnezace urokovych vynosu bezrizikovymi poplatkovymi vynosy (zadne uverove riziko, zadne odvody do fondu na ochranu vkladu, atd.) je zrejma a lehce pochopitelna pri stavajicim systemu regulace/doledu.