Státní rozpočet vykázal ke konci 1. čtvrtletí letošního roku přebytek 8,3 mld. Kč. Loni touto dobou naopak ve státní pokladně 7,8 mld. Kč chybělo. Srovnávat aktuální hodnoty příjmů a výdajů s alikvotními částkami odvozenými ze schváleného rozpočtu nemá příliš smysl. Důvodem je novela zákona o rozpočtovém určení daní, která přiřkla krajům větší podíl na inkasu daní a zároveň byly kráceny transfery ze státního rozpočtu do krajských pokladen.
Po vyloučení vlivu tohoto faktoru lze vystopovat, že k lepšímu výsledku hospodaření státní kasy v 1. čtvrtletí letošního roku přispěly především vyšší daňové příjmy. Kvůli kalendáři plateb jednotlivých daní nebývá zpravidla po prvních třech měsících naplněna příslušná alikvota (25 %). Nyní již dosahuje plnění příjmů státního rozpočtu 25,1 % celoročně rozpočtované částky, bez novely zákona o rozpočtovém určení daní by to bylo 25,7 %. Klíčovou roli v celkovém inkasu daní hrají spotřební daně, které překračují alikvotní hodnotu zhruba o 5 mld. Kč. Částečně tomu pomohla skutečnost, že se snížil podíl daně vybírané u pohonných hmot směřující do Státního fondu dopravní infrastruktury, přesto jsou příjmy z této daně vyšší, než se čekalo.
Výdaje dosud naplnily jen 21,9 % celoročně plánované částky, a to i přes příspěvek ČR do společného rozpočtu EU ve výši 8,6 mld. Kč. Zde stojí za povšimnutí nižší náklady na státní dluh. I přes vyšší dluh jsou náklady nižší, a to díky poklesu výnosové křivky po celé délce. Nicméně čerpání výdajů bývá vyšší v druhé polovině roku. Takže zde má vláda a jednotlivé resorty dost prostoru dohnat limity státního rozpočtu.
Při hodnocení veřejných financí by ale bylo chybou dívat se pouze na státní rozpočet a navíc pouze na jeden rok. Premiér si aktuálně oblíbil slovo „šampión“ při hodnocení české ekonomiky a argumentuje loňským poklesem schodku veřejných rozpočtů na 3,0 % HDP. Taktně, či spíše takticky, mlčí o prognóze na letošní rok. Oficiální prognóza ministerstva financí hovoří o opětovném prohloubení schodku veřejných rozpočtů (bez čistých půjček a dotací transformačním institucím) na 4,1 % HDP. Primární saldo by mělo stoupnout z 2,4 % na 2,9 % HDP. Tak vidí premiérova šampióna jeho kolega z ministerstva financí a přesto již několikrát nepochodil na jednání vlády s projednání rozpočtových škrtů ve výši 70 mld. Kč, jež teprve představují začátek skutečné reformy veřejných rozpočtů. Je určitě dobře, že se letos státnímu rozpočtu daří lépe, než se očekávalo, jen aby příznivá čísla neukolébala vládu natolik, že poleví v další nápravě veřejných rozpočtů. Zdravé finance nepředstavuje deficit 3 % HDP, ale cyklicky vyrovnané primární saldo. A kdyby se oblíbenec slova šampión podíval na dlouhodobé projekce zpracované nezávislými nestrannými organizacemi (Světová banka, ratingové agentury) zjistil by, že tomu našemu přeborníkovi hrozí zadlužení ve stovkách procent HDP. Horší výhled má už jen Japonsko. Tohoto čerta na zeď nemaluji ani já, ani Patria, ale Standard&Poor‘s.