Erbenová: Ve střednědobém horizontu nevidím fundamentální důvody pro výraznější posilování koruny

Patria Online: Domníváte se, že současný vývoj kurzu eura vůči dolaru představuje problém pro hospodářství eurozóny?

Michaela Erbenová: Problémem může být rychlost kurzové změny spíše než současné hladiny kurzu. Aktuální vývoj však zatím neznamená žádné drama, posilující euro navíc sehrálo pro země eurozóny významnou roli tlumiče rostoucích cen ropy. Země eurozóny čelily velkým kurzovým výkyvům i v minulosti a obecně vzato je eurozóna jako celek relativně uzavřenou ekonomikou a dostatečně odolná, aby se se silnějším kurzem eura vyrovnala.

Patria Online: Koruna navíc k euru také posiluje. Jsou zhodnocení nominálního i reálného efektivního kurzu koruny a nižší prognózy hospodářského růstu stále ještě konzistentní s výhledem mírného zvyšování úrokových sazeb v ČR?

Michaela Erbenová: Aktuální prognóza je konzistentní s mírným a pozvolným nárůstem úrokových sazeb. Kurzová složka měnových podmínek je nyní mírně přísnější, než by odpovídalo platné prognóze, a odsouvá tak potřebu zvyšování sazeb dále do budoucnosti. Na druhou stranu existují i relevantní rizika (vůči říjnové prognóze inflace) proinflačním směrem, a to hlavně v horizontu následujícího roku. Za nejvýznamnější považuji ceny potravin (které mohou být v důsledku vstupu do EU strnulejší směrem dolů i přes letošní rekordní úrodu, se kterou kalkuluje naše prognóza), svižně rostoucí ceny výrobců, dále pak ceny energetických surovin, komodit a elektřiny. V souhrnu nevidím důvod pro zásadní přehodnocení svého pohledu na makroekonomický vývoj, a tedy i na závěr o budoucím pozvolném nárůstu sazeb směrem k neutrální úrovni.

Patria Online: Nyní jedna spíše prognostická otázka. Myslíte si, že kurz koruny bude i nadále posilovat a dostane se v nejbližší době pod psychologickou hranici 30,00 CZK/EUR?

Michaela Erbenová: Ve střednědobém horizontu nevidím fundamentální důvody pro výraznější posilování kurzu. K tomuto závěru mne vede jak pohled na platební bilanci, tak i naše odhady rovnovážné míry reálné apreciace. Věřím, že spekulativní apreciační tlaky spojené například s privatizačními záměry vlády zase odezní.

Patria Online: Otázka zadlužení domácností je stále vděčným předmětem médií. ČNB na rostoucí zadlužení už jednou upozorňovala. Jaký je Váš názor na stav a vývoj zadlužení domácností?

Michaela Erbenová: Je dobře, že se média otázce zadluženosti věnují a pomáhají tak domácnostem uvědomovat si rizika s ní spojená. Většina podílových ukazatelů nicméně svědčí o tom, že přes velmi rychlé tempo růstu není současná agregátní míra zadluženosti sektoru domácností v mezinárodním srovnání nijak alarmující a je zde prostor k dalšímu nárůstu. Relativně prudký nárůst zadluženosti sektoru domácností však může v budoucnu vést k větší citlivosti spotřebitelské poptávky na změny úrokových sazeb, a tím i k její větší volatilitě.

Patria Online: Bankovní rada apelovala na vládu, aby při prodeji státního podílu ve společnosti Český Telecom byla zvolena varianta minimalizující či eliminující dopady na kurz koruny. Jaké možnosti připadají do úvahy?

Michaela Erbenová: Zcela eliminovat dopady takto rozsáhlé transakce na devizový trh je velmi těžké. Přesto se domnívám, že máme spolu s vládou dobrou šanci tyto dopady minimalizovat budeme-li postupovat dle v minulosti odsouhlasené společné strategie. Zatím stále není jasné, zda k prodeji státního podílu v Českém Telecomu dojde přes kapitálový trh nebo vybranému strategickému partnerovi. Bez ohledu na to, která varianta bude nakonec zvolena, bych považovala za vhodné, aby byla cena stanovena a transakce vypořádána v eurech. V tomto případě by příjem vlády z privatizace konvertovala ČNB do českých korun mimo devizový trh nákupem do svých devizových rezerv a odpadly by důvody pro spekulace na posílení kurzu. Z vyjádření ministra financí Sobotky, které následovalo po vládním rozhodnutí, je myslím zřejmé, že vláda se ke své spoluzodpovědnosti za vývoj měnového kurzu hlásí, což považuji za dobré východisko pro nalezení optimálního řešení. Můj optimismus ovšem nic nemění na tom, že v případě výrazných kurzových výkyvů je ČNB připravena adekvátně jednat.

Strategické materiály o řešení kursových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a jiných devizových příjmů státu a příslušná usnesení vlády jsou k dispozici na www.cnb.cz

Patria Online: Česká národní banka má neuhrazenou ztrátu z minulých let přesahující 50 miliard korun. Cílem ČNB není maximalizace zisku, ale výkon měnové politiky a bankovního dohledu. Přesto bude muset být ztráta před zapojením do eurozóny vyřešena. Jak bude tento problém řešen?

Michaela Erbenová: Na ztrátu centrální banky nelze pohlížet jako na ztrátu komerční instituce. Centrální banka je emitentem domácí měny a nikdy se nemůže dostat do situace nelikvidity. Ani při záporném kapitálu nelze říci, že by byla centrální banka nesolventní. Přes vysokou kumulovanou ztrátu výnosná aktiva ČNB překračují významně úročená pasiva a finanční nezávislost či autonomie rozhodování o měnové politice nejsou nijak ohroženy. Ztráta ČNB je přímým důsledkem kurzového rizika, kterému čelíme v důsledku držení devizových rezerv. Ty jsou nezbytnou součástí výkonu měnové politiky a výsledkem minulé kurzové politiky. Je to jistá cena za úspěch v podobě rostoucí prosperity ekonomiky založené na přílivu kapitálu, důsledek globalizace a liberalizace kapitálových toků. Není mi znám žádný závazný výklad evropské legislativy, který by považoval uhrazení ztráty centrální banky za podmínku vstupu do eurozóny. Ani věcně nevidím v existenci ztráty problém v souvislosti s praktickými kroky, které by následovaly po vstupu do eurozóny. Nejsme jediná země na světě, kde centrální banka čelí kurzovým ztrátám a různé země řeší tento problém rozdílně. Ideálním – a nikoliv vyloučeným - řešením je postupná úhrada pomocí zisku v budoucích obdobích.

Patria Online: Ve Vašem funkčním období se vystřídaly tři vlády. Došlo v průběhu této doby k nějakému posunu ve spolupráci centrální banky a vlády?

Michaela Erbenová: Hlavním partnerem ČNB je ministerstvo financí, se kterým máme řadu styčných bodů a čile spolupracujeme na všech úrovních, od úřednické až po bankovní radu. Myslím si, že změny vlády (za mé funkční období máme již třetího ministra financí) nemají naštěstí na tuto spolupráci významný vliv. Centrální banka musí být schopna konstruktivně komunikovat a spolupracovat s jakoukoliv demokraticky zvolenou politickou reprezentací.

Patria Online: Nejen rozpočtová politika, ale také trh práce patří mezi rizika vstupu do eurozóny. Které z obvykle uváděných opatření ke zvýšení flexibility trhu práce má podle Vás největší význam?

Michaela Erbenová: Schopnost českého trhu práce reagovat na vnější šoky je dle našich analýz v evropském kontextu relativně dobrá. Přesto existují úzká místa a myslím si, že nedostatečná pozornost je věnována zejména usnadnění pružného vytváření nových pracovních míst podniky a podnikateli. Problémem jsou institucionální pravidla velmi ztěžující propouštění zaměstnanců i pro podniky v potížích a také vysoké zdanění práce (hlavně odvodové zatížení), a to hlavně u méně kvalifikovaných zaměstnanců. Postupně rostoucí minimální mzda určitě také nenapomáhá pružné tvorbě nízkoplacených pracovních míst.

Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou v ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi (včetně nových členů EU) velké a na rozdíl od situace u našich sousedů se stále prohlubují. To ukazuje na nedostatečnou regionální mobilitu. Výlučný důraz na podporu vlastnického bydlení (oproti nájemnímu) propagovaný posledními vládami a přetrvávající regulace nájmů jsou v tomto směru jasně kontraproduktivní.

Patria Online: Jak vnímáte dlouhodobé perspektivy existence eurozóny? Favorizujete britský přístup k hodnocení pro a proti vstupu do EMU? Jak bude ČNB zkoumat přínosy přijetí eura Českou republikou a byla by banka připravena oznámit případný negativní závěr?

Michaela Erbenová: Z historického pohledu je Evropská měnová unie zatím novorozenec, a tak není snadné spekulovat o dlouhodobých perspektivách. Již dnes je však zřejmé, že existence měnové unie vytváří mocný tlak na další prohlubování integrace EU, zejména ve fiskální oblasti. Britský přístup hodnocení pro a proti vstupu není pro nás v čisté podobě použitelný, na rozdíl od Británie máme smluvní závazek usilovat o přijetí eura. Ten přístup je mi ale sympatický svou filozofií, tím, že se snaží o bilanci širších souvislostí vstupu do měnové unie. Podobně se i my v ČNB snažíme zkoumat celou paletu ukazatelů a já rozhodně nezaměňuji připravenost na euro za pouhé splnění 5-ti maastrichtských konvergenčních kritérií. V letošním roce jsme ve spolupráci s ministerstvem financí připravili již druhý materiál, který hodnotí míru sladěnosti české ekonomiky s eurozónou a míru funkčnosti našich adaptačních mechanizmů po ztrátě nezávislé měnové politiky. V dohledné době se jím bude zabývat vláda. Hodláme v těchto analýzách pokračovat i nadále. Rozhodnutí o vstupu do Evropské unie je však politickým rozhodnutím, nebude jej činit ČNB a ekonomická bilance možných přínosů a problémů bude nakonec jen jednou vstupní informací pro toto rozhodnutí.

Patria Online: A na závěr bychom rádi trochu nahlédli pod pokličku bankovní rady. Jak hodnotíte kompaktnost bankovní rady ČNB a jak se při jejích jednáních cítíte jako jediná žena?

Michaela Erbenová: Myslím, že jsme sehraný a dělný tým a drtivá většina našich rozhodnutí je konsensuální. Za ty 4 roky jsme navázali dobrá přátelství i mimopracovně. Jako žena se cítím dobře vždy a všude, jednání bankovní rady nejsou výjimkou. Čímž ovšem nechci říci, že bych se necítila lépe, kdyby nás bylo na těch jednáních víc. Určitě by mi to pomohlo v mimopracovních aktivitách bankovní rady, které jsou až příliš odrazem „mužského světa“ sportu a následného posezení u piva.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz člence bankovní rady ČNB paní Michaele Erbenové za rozhovor.

Na adresu info@patria.cz nám můžete zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.