Není žádnou novinkou, že porodnost v České republice (Československu) je na sestupu už řádku let. Od roku 1989 se počet živě narozených dětí snížil o 28 %, přičemž v letech 1998 a 1999 dokonce poklesl pod 90 000. To je méně než 50 % ve srovnání s polovinou 70. let, tedy období "husákovského baby boomu", kdy se rodilo i nad 190 tisíc dětí ročně. Počet dětí na jednu ženu je v ČR jeden z nejnižších na světě.
Důvodů, proč od sedmdesátých let porodnost stabilně klesá, je jistě mnoho a sociologové si tímto problémem lámou hlavu už delší dobu. Od druhé poloviny devadesátých let se ale čím dál více začíná mluvit také o ekonomických důsledcích nízké porodnosti, zvláště pak v kombinaci s prodlužujícím se věkem obyvatelstva.
Zdroj: ČSÚ |
Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde jsou ekonomické důsledky snižujícího se počtu dětí vidět, je penzijní systém. Spolu s tím, jak se prodlužuje život obyvatel, se mění struktura celé společnosti. Počet ekonomicky aktivních lidí připadajících na jednoho důchodce se snižuje. Tím, jak se mezi "pracující" přidávají stále slabší ročníky, se pak situace hrozí s postupem času výrazně zhoršit. Ve státním rozpočtu se ale negativní vliv tohoto trendu projevuje už několik let a několik let už probíhají diskuse o podobě důchodové reformy.
Prozatím jsme se dočkali úprav penzijního systému, které udrží důchodový účet nad vodou několik dalších let. Bez dalších změn se od poloviny příštího desetiletí bilance začně propadat do hlubokých deficitů. Na tento problém kromě Patrie upozorňuje například také ratingová agentura Standard&Poor’s. Právě kvůli neustálému odkládání reformy penzí klesá České republice rating.
Měnící se struktura společnosti se samozřejmě neprojevuje jen v důchodové oblasti, podobně i zdravotnictví je citlivé na proporci starých lidí, kteří z něj čerpají nejvíce prostředků. Vliv stárnutí populace se bude projevovat i v dalších oblastech sociálního systému.
Negativní vliv na rozpočty probudil zvýšený zájem o stárnutí společnosti a vlády začaly více přemýšlet o ovlivnění tohoto trendu. Z pochopitelných důvodů nelze kroky směřovat ke snižování počtu důchodců, pozornost si tak vyžádala opatření na podporu porodnosti.
Příčiny nižší porodnosti z oblasti sociální přirozeně přišly s transformací společnosti, hovoří se o odkládání založení rodiny na pozdější věk, posunu v prioritách od početné rodiny ke kariéře atd. Na druhé straně jsou zde faktory jako dostupnost bydlení, materiální zabezpečení rodiny s malými dětmi, diskriminace na trhu práce z důvodu "rizika mateřství" a jistě mnoho dalších. Je to právě druhá skupina faktorů, na niž se zaměřují reformy současné vlády:
V souvislosti s bydlením plánuje ministerstvo pro místní rozvoj zavést novomanželské půjčky až do výše 300 tisíc korun. Půjčky by měly zvýhodněnou úrokovou sazbu a získat by je mohli lidé do 36 let. Z fondu bydlení by příští rok měly jít na pořízení bytu pro mladá manželství prostředky ve výši 1,5 miliardy Kč. Vláda chce také zvýšit podporu hypoték. Ministr Paroubek navíc nedávno naznačil možnost dotací na úrokové splátky, pokud si rodina vezme komerční úvěr na bydlení.
Z oblasti sociální jsou tu přídavky na dítě. Podpora začíná už před narozením dítěte, budoucí matka může získat prostředky na zajištění sociální situace dítěte. Po jeho narození pak matka dostane porodné 8 450 Kč. Tato částka progresivně roste vzhledem k počtu narozených dětí (za trojčata už dostanete 50 700 Kč). Těžko to vnímat jako motivaci k vícenásobným porodům, fakt je to ale zajímavý. Na dítě pak jeho rodiče mají možnost získat další řadu příspěvků od přídavků na dítě po dopravu nebo sociální přídavek. V rámci podpory mladým rodinám se pak hlavně ze strany sociální demokracie hovoří o návrhu celoplošných přídavků na dítě.
Rodiče také podle vládních návrhů v budoucnu budou moci uplatnit výpočet daně ze společného základu nebo získat daňovou slevu na dítě - ta by měla nahradit předchozí odpočitatelnou položku na dítě.
MPSV se mimo to zaměřuje na podporu rodičovství také z jiné strany: Existují zde programy na podporu přednášek a kurzů připravující snoubence a mladé lidi na manželství nebo na podporu poradenství pro ženy a dívky, které nechtěně otěhotněly.
Výčet všech oblastí, kde se stát angažuje v zájmu zvýšení porodnosti, je na první pohled široký. Na druhé straně je zde samozřejmě otázka, jak jsou všechny ty dotace a podpory dostupné, a hlavně, zda jsou dostatečné a jestli vůbec směřují do těch oblastí, které mladé páry považují za důležité při rozhodování o "pořízení" dítěte. Zajímá nás Váš názor.
Může vláda zastavit úbytek české populace?
Hlasovat a diskutovat o tématu můžete ZDE.