Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Více o tom, zda je jaderná energetika v ČR a ve světě reálnou a nutnou alternativou

Více o tom, zda je jaderná energetika v ČR a ve světě reálnou a nutnou alternativou

1.7.2004 10:24
Autor: 

Přes možnou relativní atraktivnost jaderné energie (vs. plyn, uhlí) v určitých regionech, plynoucí z jejích ekonomických charakteristik, se tato zdaleka nevyhřívá na výsluní popularity, spíše naopak. Připomeňme, že operační náklady jsou u této technologie většinou pod alternativami, ty jsou ale pouze částí celkových nákladů na produkci, druhou významnou částí jsou náklady investiční. Celkově jsou pak náklady, ve vyjádření v současné hodnotě, při posuzování nákladové efektivnosti, stavěny proti současné hodnotě očekávaných výnosů z jednotlivých elektráren.

Nejen ekonomika provozu rozhoduje

Konkrétněji - podle studií OECD náklady investiční dosahují 55 % celkových nákladů u nukleárních elektráren, 45 % u uhelných elektráren a pouze 16 % u elektráren používajících jako palivo plyn. Atraktivnost z hlediska operačních nákladů je tak vyvážena (míra záleží na konkrétních okolnostech) vyššími náklady investičními. Výše uvedená čísla tak podle odhadů např. implikují celkový náklad kolem 3,7 c/kWh u nukleárních elektráren, 3,3 c/kWh u elektráren uhelných a 5,8 c/kWh u elektráren na zemní plyn pro USA. Tato čísla lze samozřejmě vnímat pouze jako indikativní, významně závislé na konkrétním místě a čase. Jejich hlavní význam neleží ani tak v absolutní hodnotě, jako v relativním porovnání jednotlivých technologií co se týče nákladu na produkci a v proporci mezi operačními a investičními náklady na tuto produkci.

Hrubá ekonomika produkce je však pouze jedním z více kritérií, podle kterých je nutno tuto energetickou alternativu, ovlivňující rozsáhlá území a populace, hodnotit. Např. národní energetická soběstačnost, omezení závislosti na dovozech energie z rizikových teritorií (krize v dodávkách, narušení dopravy, výkyvy cen, apod.), schopnost energetického systému fungovat za krizí (krizový management) při narušení dodávek zdrojů energie a při katastrofách velkých rozměrů (povodně, velké havárie, teroristické činy) lze velmi dobře zařadit do dimenzí, na kterých je jaderná energie posuzována všude ve světě. Jako poslední, ale zdaleka ne nejméně důležitou, jmenujme obavu z jaderné havárie, stejně jako z vlivu uskladněného jaderného paliva, popř. samotné elektrárny na prostředí daného regionu.

Jak to je a bude u nás?

Co se týče budoucí struktury spotřeby (její celkovou velikost jsme zde již probírali v minulém článku) primárních energetických zdrojů v ČR, je cílem nedávno definované SEK:

1. V časovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdrojů:

- tuhá paliva: 42 - 44 %
- plynná paliva: 20 - 22 %
- kapalná paliva : 15 - 16 %
- jaderné palivo: 16 - 17 %
- obnovitelné zdroje: 5 - 6 %

2. V časovém horizontu do roku 2030 pak:

- tuhá paliva: 30 - 32 %
- plynná paliva: 20 - 22 %
- kapalná paliva : 11 - 12 %
- jaderné palivo: 20 – 22 %
- obnovitelné zdroje: 15 – 16 %

Je tedy jasné, že pokud se státu týče, k utlumení jaderné energetiky by u nás docházet nemělo. Na tomto místě ale není prostor pro to rozebírat možné scénáře a kroky, které by stát musel udělat, aby naplnění jeho (tj. úředníkova) přání bylo dosaženo.

Jak je to ve světě?

Co se týče postojů jiných zemí, rozdíly jsou velké, to částečně ukazuje následující graf. Ten ukazuje podíl největších konzumentů jaderné energie na její celkové celosvětové spotřebě v roce 2002. První místo Spojených států je samozřejmě odrazem jednak jejich samotné velikosti a také snahy o diverzifikaci jejich generačních zdrojů. U Japonska, které je na třetím místě, hraje významnou roli jeho téměř naprostá závislost na zbytku světa co se týče zdrojů energie a historická snaha snížit závislost na ropě s její poměrně volatilní cenou (právě relativní stabilita cen jaderného paliva bývá, vedle samotné výše jednotkových nákladů, někdy citována jako výrazné pozitivum jaderné energie). Počítáme-li Rusko do Evropy, je Japonsko vedle Jižní Koreje také jedinou zemí mimo Evropu a USA s významnou spotřebou této energie.


Zdroj: OECD, BP, IEA, Patria Finance

Jaderná energetika není přitom se svým 6% podílem na spotřebě primárních energií ve světě ani zdaleka na úrovni prvních tří druhů energie - svět je silně závislý na ropě, uhlí a zemním plynu, tyto tvoří zhruba 88 % všech využívaných primárních zdrojů energie.

Pro dokreslení situace kolem jaderné energetiky ve světě následující graf ukazuje růst spotřeby energie z jádra za posledních dvanáct let a druhý pak situaci v zemích nejintenzivněji využívajících tuto energii.


Zdroj: OECD, BP, IEA, Patria Finance

Z grafu 2 je patrný prvotní náskok USA co se týče toho, kdy začala být jaderná energie masivně využívána pro komerční účely, Japonsko a evropské země začínají jádro využívat silněji až v druhé polovině sedmdesátých let, což je alespoň částečně odrazem zhoršující se situace na ropných trzích. V Německu, kde zřejmě kulminuje odpor k jaderné energetice, je také patrná určitá stagnace od konce osmdesátých let, Japonsko víceméně stagnuje od konce let devadesátých.

Jiří Soustružník


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data